Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
Apelace Saint-Estephe
Ze všech slavných apelací Médocu leží St.-Estèphe nejseverněji. Je to rozdíl nepatrný, má však svůj význam. Ještě větší odlišnost zdejších vín v porovnání s Margaux, St. Julienem i Pauillacem spočívá ale v něčem jiném - v členitosti zdejšího terénu.
Východní hranici apelace tvoří tok Girondy, na západě a severu přechází St.-Estèphe do vinic Haut Médocu. Severní hranici přitom tvoří odvodňovací kanál Estey d´Un, jenž se může pochlubit neuvěřitelnou nadmořskou výškou: 1 metr. Spektakulárnější podívanou nabízí jižní hranice St.-Estèphe. Při příjezdu směrem od Bordeaux klesá za Ch. Lafite-Rothschild silnice k odvodňovacímu kanálu Du Breuil, jenž tvoří přirozenou hranici mezi apelacemi Pauillac a St.-Estèphe (jeho nadmořská výška činí v těchto místech 2 metry). Za ním se terén na zdejší poměry téměř dramaticky zvedá a kousek za nejbližším Ch. Cos d´Estournel dosahuje 23 nadmořských metrů. Nevytváří však souvislou plošinu (tak jako např. v St. Julienu), cesty podél řeky i směrem do vnitrozemí dále klesají a opět stoupají.
Právě tato skutečnost má za následek podstatu vinařské svébytnosti St.-Estèphe. Geologický profil této lokality je nečekaně složitý – na „croupes“, vyvýšeninách, jde zpravidla o štěrkovitou půdu, zatímco v nižších partiích přibývá jílu, písku i vápence. To vše je kombinováno s různými druhy podloží, jež se ve svém důsledku na konkrétních polohách zcela zásadně projevuje - jako výhoda či jako nevýhoda – zejména ve složitějších ročnících. Ať už v důsledku horka a sucha, či naopak chladu a vlhka.
V dřívějších dobách byl jasným vládcem zdejších vinic Cabernet Sauvignon. Právě výsadbě této odrůdy i na chladnějších, jílovitějších půdách vděčí St.-Estèphe za svou rustikální pověst. Nezřídka se stávalo, že s jeho dozráváním měli vinaři problémy a výsledkem bylo poměrně drsné víno s výraznými tříslovinami. Z dnešního pohledu už vypadá situace o hodně jinak – Merlot se v současnosti podílí na celkové ploše vinohradů již více jak 40 procenty. Charakter zdejších vín se tak v uplynulých třiceti letech postupně proměnil. Merlot vnesl do cuvée zralou měkkost a vína jsou podstatně přístupnější, než tomu bylo v minulosti. Přesto působí i nadále spíše robustní, kořenitou mocností, než jemností a elegancí.
V St.-Estèphe najdeme pouhých pět châteaux z kategorie Grand Cru Classé, z nichž však hned tři patří mezi bordeauxskou špičku – Ch. Cos d´Estournel, Ch. Montrose a Ch. Calon Ségur, které doplňuje Ch. Lafon Rochet a Ch. Cos Labory. Dohromady se podílejí na rozloze apelace 18%. Zato vína ve druhém sledu jsou nebývale početná – kategorie cru bourgeois si nárokuje plných 59% rozlohy. Najdeme mezi nimi některá vynikající vína (např. majetky na plošině Pez či v lokalitě Marbuzet, Ch. Lafitte-Carcasset, Ch. Le Crock, Ch. Tronquoy Lalande nebo Ch. Capbern-Gasqueton), stejně tak ale vína, která svojí kvalitou patří jen k průměrným, zejména na parcelách směrem do vnitrozemí.
Čtrnáct procent rozlohy zaujímají drobné cru artisans a další majetky, přibližně 9% patří družstevníkům, sdruženým do společnosti Marquis de St.-Estèphe. Není bez zajímavosti, že členové družstva mají každých 5 let možnost z družstva vystoupit (či naopak vstoupit). Právě díky tomu je St. Estèphe příležitostně místem nečekaných vinařských „objevů“.
Obecné informace:
Apelace: AOC St.-Estèphe
Oblast: Bordeaux
Podoblast: Médoc
Celková rozloha: 1.250 ha
Přibližná produkce: 69.000 hl
Vyráběná vína: červené
Pěstované odrůdy: Cabernet Sauvignon, Merlot, Cabernet Franc, Petit Verdot, Malbec, Carmenère
Datum vzniku: 1936