Bordeaux 2012 – klíčové faktory a důsledky

V letech 2009 a 2010 umožnila štědrá náruč přírody bordeauxským vinařům ukázat absolutní hranice, kam až se dá v současné době s vinařskou kvalitou (a řekněme rovnou i s cenou…) dojít   -  a to navíc ve dvou dosti odlišných žánrech. Nejdříve ve svůdnosti a lahodnosti (2009), následně v síle, struktuře a perspektivě (2010).

V další dvouletce ovšem klimatické podmínky rozhodně vinohradníkům na ruku nešly a otázka zadání se změnila: jakou kvalitu dokáže dnešní Bordeaux vyprodukovat tváří v tvář komplikovaným okolnostem? Zadání o to zajímavější, že složitosti ročníku 2012 se vůbec nepodobaly těm, které přinesl ročník 2011.

Klíčové faktory:

- Prodloužení zimy, pozdní rašení – zpoždění cca 14 dní proti normálu (negativní, ale nedůležité)

- Jaro dlouhé a vlhké, duben abnormálně deštivý, poměrně rozsáhlé šíření padlí révového na vinicích (pro další průběh roku velmi negativní)

- V červnu pozdní kvetení, do toho deště (sprchávání květů), nerovnoměrný rozvoj bobulí, pokračující boj s plísněmi (dosti negativní)

- Léto téměř příkladné - velmi suché, nadprůměrně teplé, bez horkých excesů (velmi pozitivní)

- Koncem srpna vzhledem k pokračujícímu suchu na různých místech zastaven rozvoj bobulí kvůli stresu z nedostatku vody (obecně pozitivní, v extrémech negativní)

- Nástup podzimu dobrý, teplý, s velmi mírnými srážkami (pozitivní oživení cyklu)

- Vlhko a teplo ovšem znovu podnítilo rozvoj plísní, na řadě míst si vynutilo sklizeň (Cabernetu - Merloty již sebrány) před optimálním datem (nikoli dramaticky, ale v řádu několika dnů) (negativní)

- Počínaje 17.10. se počasí zvrtlo definitivně a až na výjimky znamenalo konec sezóny.

Okolnosti: 

Ještě víc než kdy jindy byla ve hře diverzita jednotlivých parcel ve vazbě na déšť/vodu/vítr/plísně, na exponovaných místech měli problémy zejména bio-vinaři, neboť atak plísní byl poměrně mocný a s použitím bio-prostředků obtížně eliminovatelný. Výrazně se projevovaly rozdíly mezi starými vinicemi (schopnými přežít sucho i na štěrkových půdách, ale silněji trpících jarním sprcháváním) a mladými vinicemi (s opačnou charakteristikou). Velmi citelně se projevoval rozdíl ve schopnosti půd zadržovat vodu a na konečném výsledku se zásadním způsobem projevilo také časové hledisko - výhoda ranějších terroirů.

K tomu všemu přičtěme to nejpodstatnější – schopnosti, znalosti, předvídavost, um a technické možnosti jednotlivých vinařů. A na téma, jak se sbíralo a třídilo při sklizni, by se dala napsat diplomová práce.

Důsledky:

Mezi odrůdami je poraženým roku Cabernet Franc (loni vítěz!). Této odrůdě ročník 2012 skutečně nesedl (lze samozřejmě nalézt lokální výjimky) a zejména na levém břehu ho vinaři z cuvée eliminovali, jak se dalo. V Médocu ostatně těžce válčili i s dalšími odrůdami – citlivý Merlot si vybral své problémy na jaře, odolnější Cabernet Sauvignon na tom byl lépe, ale jen do dvouměsíčního letního sucha – na propustných štěrkových půdách obstály dostatečně jen staré vinice, schopné najít výživu i ve velké hloubce. Při sklizni by na levém břehu mnohde navíc Cabernetu slušelo ještě pár dní na keřích k dosažení optima, jakkoli vín se skutečně nedozrálým projevem bylo jen nepatrně.

Na pravém břehu vládla podstatně větší spokojenost, ačkoli i v ní by se snadno našly rozdíly. Na teplejších parcelách s menší vodní zádržností byl zralý Merlot sbírán dříve, než mohl vytěžit z mírného, blahodárného deštíku druhé zářijové dekády.

Charakter vína:

U vinařství, kde se s podmínkami roku vyrovnali zdárně: atraktivní, klasické Bordeaux v pravém slova smyslu – méně alkoholu i extraktu než v posledních letech, štíhlejší, svěží, harmonická vína s pěknou perspektivou. Platí pro oba břehy s tím, že na tom pravém se k uvedenému přidává ještě bohatší tělo a výraznější ovocnost krásně zralého Merlotu. Na ranějších místech, vápencových a jílovitých půdách jsou mnohde výsledky vynikající (zejména Pomerol, Fronsac, selektivně St. Émilion a satelity).

U vinařství, kde okolnosti ročníku vedly spíše k průměrnému či podprůměrnému výsledku: plošší, pocitově kyselejší vína s hranatějším profilem a citelnou absencí střední chutě. Situace charakteristická pro část produkce na levém břehu.

Je tedy třeba zodpovědně vybírat, ale ve finále si především milovníci klasiky přijdou na své.  Vína, která bude radost pít a nebude potřeba děsit se „portského“ údaje o procentech alkoholu.

Ročník 2012 přinesl i mnoho jiných zajímavostí - samostatnou kapitolou jsou například vína od „modernistů“, těžící v posledních bohatých letech z přízně mimořádné koncentrace moštu. Ta ovšem letos nenastala – co s tím provedli na baštách opulentního stylu? Jak se s tím vyrovnali na Ch Pavie, Ch. Fleur Morange, Ch. Marojallia, když „nebylo z čeho“? Na to jsem byl velmi zvědav a jste-li i vy, potěší mě, když si odpověď přečtete v pokračování tohoto materiálu, které bude věnováno výsledkům jednotlivých apelací. 

22.04.2013 | Tomáš Dominec