Oblast Rioja - španělská klasika

Čím je pro francouzské vinařství Bordeaux, tím je pro Španělsko Rioja. Nejznámější a po dlouhou dobu nejuznávanější španělská vinařská oblast má sice v dnešní době více než zdatnou konkurenci v mnoha dalších regionech, přesto zůstává výkladní skříní i symbolem vinařství Pyrenejského poloostrova.

Paralela s Bordeaux má navíc svou věcnou stránku – v druhé polovině 18. století začal být zdejší živelný způsob zpracování vína nahrazován cílevědomým postupem právě podle francouzského vzoru. Ke slovu přišly dubové sudy a dlouholeté zrání vína v barricos se pro „značku“ Rioja stalo neomylným rozpoznávacím znakem. Začal se rodit specifický a zároveň jedinečný typ vín, jehož rozvoj záhy dostal mohutný a přitom zcela nečekaný impuls.

Dvě po sobě jdoucí vlny chorob napadajících vinice (padlí a phylloxéra)  katastrofálním způsobem zdecimovaly v druhé polovině devatenáctého století většinu francouzských vinohradů. Obchodníci byli nuceni hledat nové zdroje, které by mohly nahradit obrovský úbytek produkce. Nepříliš vzdálená Rioja se svým kultivovaným vinařstvím pro ně znamenala doslova objev zlatého dolu. Za obchodníky následovali zpracovatelé hroznů a za nimi samotní vinaři. Nastala nevídaná vlna francouzské vinařské emigrace, která s sebou přinesla další rozšiřování plochy vinic a dříve zapomenutému kraji netušený ekonomický rozkvět.

Rioja se hřála na výsluní slávy, aniž by tušila, že jí od dalšího dějinného zlomu dělí jen pár let. V roce 1901 překročila phylloxéra hory a během krátké doby zničil tento drobný hmyz  na 70% zdejších vinic. Francouzská produkce se v těch dobách naopak už pomalu zotavovala a mnozí vinaři se tak začali vracet domů. Následující úpadek jen podtrhly dlouhé válečné roky a celá oblast si tak musela na svůj comeback počkat až do šedesátých let dvacátého století.

Rioja je nejmenším španělským regionem a nachází se ve vnitrozemí na severovýchodě Pyrenejského poloostrova. Řeka Ebro spojuje všechny tři jeho součásti - Rioja Alta, Rioja Alavesa a Rioja Baja. Zatímco první dva jmenované subregiony jsou hornatější a více ovlivněné Atlantickým klimatem od severozápadu, „dolní“ Rioja Baja se vyznačuje rovinatějším terénem a sušším klimatem. Rozlišování mezi nimi má pro milovníka vín svůj význam - hrozny z Rioja Baja nepožívají zdaleka stejné úcty jako ty, vypěstované v  druhých dvou částech. Výroba vína zahrnuje jak bílé, tak růžové, ale slávu celé oblasti vždy přinášela především vína červená, jejichž základ tvoří odrůda Tempranillo. Stejně jako italské Chianti však trpí Rioja problémem velké nehomogennosti produkce a pod slavným jménem se tak na trhu vyskytují mimořádné skvosty stejně tak jako víno zcela podřadné.

Ten, kdo má pocit, že už kolem vína vyzkoušel opravdu všechno, nechť navštíví zdejší vinařské středisko Haro 29. června, kdy se tu každoročně odehrává „vinná válka“. Povinností bojovníka je bílé oblečení, povinností turisty je rezignovat na udržení čistého zevnějšku. Munici tvoří červené víno, zbraně jsou libovolné – tradičně kožené měchy, ale zrovna tak dětské pistolky na vodu či zahradnické postřikovače. Cílem je znehodnotit bílé oblečení sousedů či jiných nepřátel, turisty nevyjímaje. Především se ale řádně pobavit. Bitva si žádá svoje, objem vystřílené „munice“ přesahuje každoročně padesát tisíc litrů vína. Ale nevadí, ve zdejších bodegas i tak ještě zbývá dostatek.

04.11.2011 | Tomáš Dominec