Pauillac souhrnně – en primeur 2010

Chladná zima sice přivodila zdržení v nástupu prvních pupenů révy, ale povahou téměř letní duben nastartoval keře k rychlému vývoji. Počátkem června se chladné a deštivé počasí podepsalo na prakticky jediných problémech, s nimiž museli vinaři na vinici bojovat – sprchávání květů a následné hráškovatění bobulí. Hlavní dějství ale teprve mělo přijít.

Meteorologické záznamy na Ch. Mouton Rothschild jasně ukazují dvě okolnosti, které jsou pro charakter vín z ročníku 2010 zásadní. Tou první je úhrn denních teplot, který dosahuje ve čtyřicetiletém průměru 13,3°C, v roce 2010 ale vyšplhal jen na 12,8°C. Ročník tedy teplotně podprůměrný! Vyšší teploty během roku byly navíc jen v dubnu, koncem června a červenci, v rozhodujících měsících dozrávání se pohybovaly pod dlouhodobým normálem. Samozřejmě ale, že nešlo o počasí chladné, hřejivých paprsků slunce bylo více než dostatek a vyskytlo se i několik dnů s teplotami mimořádnými.

Důležitá je tato informace z jiného důvodu – ročník 2010 tedy v žádném případě nepatří k ročníkům horkým, jakým byl např. rok 2009, nebo ještě výrazněji rok 2003. Charakter vína je prostě jiný, a řekněme rovnou, že svým způsobem neobvyklý. 

O vše podstatné se totiž postarala druhá významná okolnost – sucho. V případě Ch. Mouton Rothschild bylo naměřeno celkem 812 mm srážek, zatímco dlouhodobý průměr činí 882 mm. To by nebyl rozdíl nijak dramatický, nebýt toho, že deště zkrápěly Pauillac především v zimě, zatímco během léta bylo srážek minimum. I to ale stačilo k tomu, že réva netrpěla hydrickým stresem. Dozrávala pomalu, do mimořádné přírodní koncentrace, a díky chladným nocím i s nadstandardní výší kyselin.

V Pauillacu se sklízelo za luxusních podmínek (kromě jednoho deštivého dne) a výsledná vína mají vše, co lze za podmínek uvedených výše očekávat. Hodně alkoholu, hodně kyselin, hodně extraktu, hodně ovoce, hodně tříslovin, hodně barviv… Práce ve sklepě nebyla vůbec jednoduchá, ale na úrovni Grand Cru Classé je profesionalita zdejších vinařských týmů taková, že si všude dokázali s tímto mimořádným „materiálem“ poradit.

Silný a mocný, takový je Pauillac vždy, ale letos ještě o poznání více. Co naopak postrádá, to je jakási laskavost či přívětivost - ale od toho jsou tady nakonec jiní.


Největší překvapení: Grand-Puy-Ducasse, Lynch Moussas

Nejlepší mezi levnějšími: Bellegrave

Srdeční záležitost: Duhart Milon, Carruades de Lafite

02.05.2011 | Tomáš Dominec