Přehled odrůd, část U-Ve

Souhrnný přehled základních charakteristik odrůd vinné révy, část U-Ve

Ugni Blanc
Původ: Itálie, východní pobřeží Středozemního moře, region Neapol.
Synonyma: Branquinha, Douradinha, Talia (Portugalsko), Trebbiano, Castelli Romani, Pracanico (Itálie), Clairette d‘ Afrique, Queue de Renard, Roussan, Saint-Emilion des Charantes (Francie), Clairette Ronde (Francie, Maroko), Unji Blan (Chorvatsko), Rossela Blanco (Maroko), Saint Emilion (Rumunsko), Trebbiano (Austrálie, Chile, Kanada, Rumunsko, Jižní Afrika, Kypr), Ugni Blanc (Alžírsko, Argentina, Austrálie, Chile, Francie, Řecko, Kanada, Maroko, Rumunsko, Jižní Afrika, Tunisko, Uruguay, Kypr)
Oblast kultivace: Celková světová plocha zahrnuje 200.000 ha. Ve Francii 102.973 ha, v Bulharsku 25.000 ha, dále se pěstuje v Řecku, Portugalsku, Rumunsku, bývalých republikách Sovětského svazu, v Kalifornii, Argentině, Uruguay, Jižní Africe a v Austrálii.
Charakteristika: Dlouhé, cylindrické hrozny, malé, kulaté, zlatožluté bobule s růžovým až červeným nádechem při úplném vyzrání na slunečné straně s tenkou ale pevnou slupkou a šťavnatou dužinou. Odrůda rychlého růstu, pozdního rašení a zrání, málo rezistentní proti mrazům, odolná proti plísni botrytis, ale citlivá na padlí. 
Víno: Světle žluté, málo voňavé, s vysokým obsahem kyseliny, krátké ve finále. Často se zceluje s odrůdami Clairette a Grenache Blanc. Je základní surovinou pro výrobu koňaku.

Veltlínské zelené
Původ: Stará rakouská odrůda neznámého původu. Lze připustit, že se jedná o selekci divoké lokální révy. Geneticky je podobná Tramínu.
Synonyma: Grüner, Grünmuskateller, Weissgipfler, Manhardsrebe, Mouhardsrebe, Grüner Veltliner, Zöldveltelini
Oblast kultivace: Nejpěstovanější odrůda v Rakousku (22.000 ha, 37% plochy vinic), dále se pěstuje v Maďarsku, na Slovensku, v Chorvatsku a v Německu. U nás zaujímá téměř 18% plochy a je tak rovněž nejpěstovanější bílou odrůdou.
Charakteristika: Velké, kónické, středně kompaktní  hrozny, kulaté až oválné, zelenožluté bobule hnědě tečkované, velkého formátu se šťavnatou, sladkokyselou dužinou. Odrůda raného rašení, dává přednost příznivým polohám bez specifického požadavku na kvalitu půdy. Dobře odolává mrazům, citlivá na plísně.
Víno: Dává velkou paletu vín různé kvality – od stolního až po velmi kvalitní, i když vína v této třídě jsou spíše výjimkou. Tradiční rakouské „heurige“ – mladé víno, prodávané pod víchem. Typicky aromatické (lipový květ), s tónem do pepře a ovocnou kyselinou.

Veltlínské červené rané
Původ: Nejstarší doklady pocházejí z horských oblastí Savojska a Švýcarska, ale rovněž z  Dolního Rakouska. Kdysi to byla velmi oblíbená odrůda pro stolní hroznové víno ve střední Evropě. Z ampelografického pohledu se patrně jedná o náhodné opylení Sylvánského zeleného pylem Veltlínského červeného. Nemá nic společného s Veltlínským zeleným.
Synonyma: Rote Babotraube, Roter Malvasier, Roter Harthannisch, Frührot, Prinschtraube, Feldinger, Roter Mährer, Italienischer Malvasiner, Malvoise du Po (Francie), Valteliner Rosso (Itálie), Crvena Babovina (Chorvatsko), Früher Roter Veltliner, Malvoisie Rosé (Švýcarsko, Savojsko)
Oblast kultivace: Dolní Rakousko (přibližně 1.200 ha), trochu také  Jižní Tyrolsko. Dále se pěstuje v Savojsku, ve Švýcarsku a v Německu.U nás dnes přibližně na 3% plochy vinic, s předpokladem postupného ubývání.
Charakteristika: Velké, dlouhé a husté hrozny, středně velké, kulaté až oválné, ojíněné bobule světle červené barvy s hustou sladkou a aromatickou dužinou. Odrůda s raným zráním, nemá specifické požadavky na kvalitu půdy.
Víno: Bílé, neutrální, s nízkou aciditou, bohaté na extrakt. Výhodou pro horší polohy je právě jeho rané dozrávání. Často se používá při scelování s jinými víny.

Roter Veltliner
Původ: Stará odrůda z jižní části střední Evropy. Moštová i hroznová odrůda, kdysi velmi oblíbená.
Synonyma: Rote Fleischtraube, Feldliner, Dreimänner, Roter, Rotmuskateller, Raufler, Rotreifler, Grosser Traminer, Raufolica, Ranfolina (Štýrsko), Crvena valtelinka (Chorvatsko), Ryvola červená (České země), Veltelini Piros (Maďarsko). 
Oblast kultivace: Kdysi rozšířená odrůda se pěstuje sporadicky v Dolním Rakousku. Kdysi se pěstovala v Jižním Německu, v Maďarsku i u nás. 
Charakteristika: Velké až ohromné, husté hrozny, oválné růžové až červené, nepravidelně zrající bobule se silnou křupavou slupkou a sladkou dužinou. Odrůda citlivá na mrazy a plísně, vyžaduje příznivé polohy z důvodů nerovnoměrného dozrávání. 
Víno: Bohaté na extrát a ovocné, pěstované v těžkých půdách, spíše tenké, pocházející z hubených a kamenitých půd.

Verdelho
Původ: Pravděpodobně sever Portugalska.
Synonyma: Gouveio (Douro).
Oblast kultivace: Nejdůležitější odrůda pro zpracování vín Madeira, pěstuje se také na severu Portugalska v regionech Dao a Douro a také v Austrálii.
Charakteristika: Malé, prořídlé a rozvětvené hrozny, oválné, žlutozelené bobule malého formátu s tenkou slupkou a příjemnou ovocnou dužinou. Odrůda překotného vzrůstu, velmi citlivá na padlí a mrazy. Středně výnosná, dobře snáší teplé a suché polohy, aniž by ztratila aciditu.
Víno: Díky své intenzivní žluto-slámové barvě a vysokému obsahu taninu je tato odrůda určena zejména ke zpracování Porto. V Austrálii se z ní vyrábí stolní víno plného charakteru s delikátním aroma ořechu.
Gastronomie: Aperitiv.

Verduzzo Friulano
Původ: Pravděpodobně stará místní Friulská odrůda
Synonyma: Verduzzo verde,Verduzzo giallo, Verduzzo di Ramandolo
Oblast kultivace: V regionu Friuli (Itálie) na cca 2.226 ha
Charakteristika: Malé, kompaktní, cylindrické hrozny. Zelenožluté, ojíněné bobule středně velkého formátu. Odrůda překotného růstu s dobrým a stálým výnosem, dává přednost hubenějším půdám na suchých svazích.
Víno: Dva typy vín lze získat z této odrůdy.V nížinách v hlubokých a úrodných půdách, bledě žlutozelené, suché s markantní aciditou, s aromatem jablek, hrušek a ořechů. Na svazích se jedná o Verduzzo Giallo, zlatožluté barvy, s bohatým tělem, často se zbytkovým cukrem a typickým aromatem medu. 

Verduzzo Trevigiano
Původ: V polovině 19. století bylo přivezeno ze Sardinie.
Oblast kultivace: V nížinách okolo Treviso, na březích řeky Piave s celkovou plochou 2.581 ha.
Charakteristika: Středně veliké, cylindrické, kompaktní hrozny s oválnými, žlutozelenými bobulemi střední velikosti, s tenkou slupkou, šťavnatou a sladkou dužinou, jednoduché chuti. Vysoce produktivní odrůda překotného zrání, dává přednost kamenitým půdám na horním toku Piave, jakož i lehké pískovcové podloží.
Víno: Slámové barvy, bledé. Suché, trochu nahořklé, velmi taninové, s jemným ovocným buketem.

Vermentino
Původ: Jedná se o odrůdu Malvasie, původem z Madeiry, rozšířenou přes Španělsko na Korsice a poté v Ligurii, pravděpodobně ve 14. století.
Synonyma:  Carbes, Carbesso, Garbesso, Malvoisie a Gros Grains, Malvoisie en Corse, Rolle, Varlentin (Francie).
Oblast kultivace: Ve Francii na Azurovém pořeží a na Korsice. V Itálii hlavně v Ligurii a na Sardinii. Je také rozšířena v Portugalsku a na Madeiře.
Charakteristika: Velké, kónické, středně kompaktní hrozny, podlouhlé, ojíněné, žlutozlaté bobule střední velikosti s tenkou slupkou, s ovocnou a sladkou dužinou. Dobře a pravidelně produktivní odrůda rychlého vzrůstu, citlivá na plíseň botrytis, nemá specifické nároky na kvalitu půdy.
Víno: Suché, trochu nahořklé, s jemným buketem, přechází na slámově-žlutou barvu již při krátké archivaci, dobré stolní víno.
Gastronomie: Bouillabaisse.

Vernaccia di San Gimigniano
Původ: Jméno pochází zajisté z latinského Vernaculus, což znamená „domorodé, lokální“. První citace v literatuře se objevily v dokumentech z roku 1278.
Oblast kultivace: Naprosto exkluzivně v okolí města San Gimignano na 400 ha.
Charakteristika: Velké, kompaktní, pyramidální hrozny. Středně veliké, žlutozelené až jantarové, ojíněné bobule čočkovité formy, se silnou slupkou a dužinou neutrální chuti. Odrůda překotného vzrůstu, konstantního a vysokého výnosu s pozdním zráním, dává přednost úrodným, hlubokým půdám. 
Víno: Jiskřivé slámově-žluté, suché, velmi alkoholické, s buketem do travin a koření.

18.04.2011 | Administrátor