Přehled vinařství Dánska

Annisse Vingard (1 ha) založili manželé Freesovi ve stejnojmenné vesnici severozápadně od Hillerod (Nordsjalland). Inženýr a vědecký pracovník Niels Frees vyráběl jablečná vína už jako student. V roce 1999 vyslyšel přání manželky a vysadil 55 keřů révy vinné (Orion, Léon Millot, Regent a Rondo). O tři roky později přibylo v jižně orientované vinici 150 sazenic (stejné odrůdy, navíc Čabaňská perla). Dnes to nestačí, hrozny musí dokupovat v sousedství na zemědělské farmě Garbolund (950 keřů, totožná odrůdová skladba). Obě vinice byly zaregistrovány v roce 2006. Půda je jílovitá, lokalita větrná, což je dobrou prevencí plísní (riziko peronospory). Výsadbám dominují, jak je v Dánsku zvykem, modré odrůdy (85%). Niels Frees sklízí pravidelně 2,5 tuny hroznů. Ve velmi chladném roce 2010 ale sbíral jen modré hrozny (nedozrálé bílé nechal ptákům). Větším problémem než nízká cukernatost je dle jeho názoru přemíra kyselin. Obsah alkoholu u vín loňského ročníku očekává navzdory chaptalizaci kolem 11 obj. %. Standardně používá ušlechtilé kmeny kvasinek a hrozny bílých odrůd nechává před lisováním několik hodin naležet. Při výrobě červených vín řídí délku macerace zralostí suroviny (loni jen dva, jindy až dvanáct dnů). Za samozřejmost považuje malolaktickou fermentaci a školení v barikových sudech. Po špatné zkušenosti s plastovými zátkami preferuje a propaguje šroubovací uzávěry. Hrozny zpracovává také pro mladého eko-vinohradníka z vedlejší vesnice Vexeho (0,5 ha, 2000 keřů Solaris). Návštěvníkům nabízí kromě vlastní produkce (2500 lahví ročně) rovněž vína zahraniční (Německo, Itálie) a jiných dánských vinařů. Např. Domain Aalsgaard Larse Hagermana, původem Švéda a specialisty výlučně na vína bílá (0,7 ha, 2000 keřů Ortega, Madlenka raná, Siegerrebe, Kerner a Solaris), Frederiksborg Vin, prvního a jediného severozélandského vinařského družstva (0,4 ha, 1400 keřů Rondo, Regent, Léon Millot, Bolero a Čabaňská perla), Hideaway Jense Michaela Gundersena, vinařského guru z ostrůvku Fejo (1,5 ha, 4000 keřů Rondo, Bolero, Solaris, Orion, Reberger a Sauvignon), nebo Skarsogard Vin Svena Moesgaarda, nejčastěji oceňovaného dánského vinařství, reprezentujícího region Jylland.


Největší (5,2 ha, 15000 keřů) vinohrad Dánska najdeme na jihovýchodě Jutského poloostrova na písčitých půdách nedaleko Koldingu. Skarsogaard Vin založil pro své potěšení Sven Moesgaard, manažer farmaceutické firmy Pharma Nord (koenzym Q 10). Když se v roce 1995 nastěhoval do statku na břehu jezera Skarso, jistě netušil, že za pár let budou jeho vína prezentována státním návštěvám (Tony Blair, Jacques Chirac aj.). Vinohradnictví bylo jeho koníčkem od počátku 80. let, uvažoval dokonce o přesídlení do Francie. Prostor pro výsadbu současné vinice však získal náhodou, když v roce 1999 poničil orkán borovicový les na břehu jezera. Na jižním svahu pak vysadil 6000 sazenic převážně modrých odrůd (70%) a roku 2001 vyrobil první dánské víno z registrované vinice. Dnes je keřů 2,5x více a poměr bílých (Orion, Solaris, Čabaňská perla, Madlenka raná) k modrým odrůdám (Rondo, Léon Millot, Regent, Cabernet Cortis) se vyrovnal. Ročník 2010 považuje za katastrofický zejména pro tichá červená vína. Řešení vidí v produkci šumivých červených vín, která doporučuje k tradičnímu dánskému vánočnímu dezertu. Šanci dává vedle sektů ještě vínům bílým a růžovým. Nezbytné u loňských vín bylo razantní odkyselení (uhličitan vápenatý, MLF) a chaptalizace. Ve sklepním hospodářství využívá italských pneumatických lisů, řízené teploty kvašení a stabilizace chladem. Veškeré chemické analýzy si provádí sám (mj. taniny, glycerol, kyseliny jablečná a mléčná). Při výrobě sektů uplatňuje lisování celých hroznů (výlisnost 50%) a zrání na kvasnicích 12 až 24 měsíců. Rmut modrých hroznů nakváší v dřevěných kádích nebo nerezových tancích, zkouší barriques z Francie, USA, Maďarska a Německa (celkem 51 sudů). Výrobní sortiment zahrnuje vína bílá, červená, růžová, šumivá (dříve 20%, letos 70% produkce), dezertní sladká (zkouší např. botrytická z odrůdy Solaris) i fortifikovaná (Hedvin, doslova teplá vína), grappu a brandy (první v Dánsku), créme de cassis (součást Kir Royal). Vlajkovou lodí jsou veleúspěšná šumivá vína značky Don´s (název vesnice, v níž vinařství sídlí). Konzistentní kvalitu potvrzuje 38 ocenění Dansk Vinskue a 14 zahraničních medailí Effervescents du Monde, London International Wine Challenge a Mundus Vini (zlatá medaile pro červené víno!). Vína (8000 lahví ročně) jsou k mání v prestižních restauracích a vinotékách, část je exportována do Německa. Průměrná cena přesahuje 200 DKK.


Nejstarší registrovaný (1999) vinohrad Dansk Vincenter (3,5 ha) založil Torben Andreasen a Jens Michael Gundersen, druhý jmenovaný byl prvním předsedou Dánské vinohradnické asociace. Od roku 1993 vysadil v Avedore na jihozápadním předměstí Kodaně (12 km od Radničního náměstí) 10000 keřů téměř 300 odrůd. Jako nejlepší se ukázalo Rondo a jílovitá půda svědčila také kultivaru Léon Millot. Po letech zkoušek a mimořádném ročníku 2002 představil nefiltrované barikované cuvée Nordlund. Pár set lahví úspěšně vyvezl do Francie a cena kultovního vína brzy atakovala 500 DKK. Gundersenovým ideálem je přírodní víno bez nutnosti chaptalizace. Možná proto v roce 2005 přesídlil na ostrov Fejo, nejslunnější místo Dánska, kde se daří švestkám, hruškám, ořešákům a v zahradách narazíte dokonce na fíkovníky. Roli sklepmistra převzala Anne Juel, absolventka enologie univerzity v Montpellier. Od roku 2006 jsou vína filtrována, více ovocitá a jak říkají místní: „Mají francouzskou finesu“. Nadále se jedná výhradně o červená cuvées s dominující odrůdou Rondo (nyní 7000 keřů) a malým (10%) dodatkem Léon Millot, Regent a Castel. Kultovní asambláž Nordlund doplňuje tzv. druhé víno (něco lehčí a trochu levnější) Lillelund. V blízké budoucnosti přibude šumivé rosé. Objem produkce donedávna dosahoval 8000 lahví ročně. Nyní při omlazování vinic poklesl na polovinu (mladé výsadby dosud neplodí). V případě extrémního ročníku 2010 byly dokonce naplněny jen čtyři z dvaceti osmi barikových sudů. Hlavní nově vysazovanou odrůdou je Castel (dosud 150 keřů), francouzské novošlechtění, dávající sytě červená vína mohutné taninové struktury, které dle zlých jazyků brzy nahradí původem moravské Rondo na dánském vinařském trůnu.


Autor: MUDr. Martin Křístek
Zdroj: Beverage&Gastro

12.12.2011 | Administrátor