Saint Julien souhrnně – en primeur 2010

Tvrdit, že podmínky roku 2010 hrály do karet právě St. Julienu, by jednoduše nebyla pravda. Přesto jsem se v této apelaci cítil jako na relaxačním pobytu. Skončil pauillacký zápas ve vinařském wrestlingu, na řadu náhle přišly pojmy jako elegance, jemnost, finesa. Což ale není zásluha ročníku, nýbrž obecná povaha zdejší produkce.

Průběh roku se v St. Julienu nijak nelišil od situace u jeho sousedů, prim tu hrálo sucho, teplé letní dny a chladné noci. Zajímavý je ale pohled do statistik Ch. Lagrange – podle nich se v teplotním souhrnu jednalo v roce 2010 o nejstudenější ročník za posledních 15 let!  Přesto právě zdejší vinaři nejvíce hovořili o horku, snad kvůli teplotně nadprůměrnému červenci, kdy se vývoj révy mimořádně uspíšil (spolu s dubnem to byl ovšem jediný měsíc, kdy byly teploty vyšší než v roce 2009). O „zelenou sklizeň“ se pak v mnoha případech postarala sama příroda, limitující výnosy už dopředu díky malému objemu bobulí.

Podobně jako v ostatních apelacích získala i zdejší vína na koncentraci, síle, mohutnosti. Jestliže ale borci ze St. Estèphe či Pauillacu tak posílili přesně v těch partiích, u nichž je to žádoucí, u St. Julienu jde o záležitost trochu diskutabilní. Sám jsem s tímto fenoménem bojoval v mnoha případech, někde se mi zdálo, že to vínu bylo vyloženě ku prospěchu, jinde jsem byl trochu na rozpacích. Toto bude vnímáno obecně hodně individuálně - asi tak, jako když vyhlášená kráska získá na svalové hmotě. Někomu se bude líbit ještě více, jinému méně.

Absolutorium: Léoville Las Cases

Největší překvapení: du Glana

Srdeční záležitost: Gruaud Larose, Clos du Marquis

30.05.2011 | Tomáš Dominec