Vína Švédska - Gotland

Odhaduje se, že plocha švédských vinic v současnosti dosahuje 30 až 50 hektarů. Většinu tvoří mladé výsadby. Nejvíce révy vinné najdeme v nejjižnější provincii Skåne (metropole Malmö), a také na ostrovech Gotland a Őland. Baltské moře slouží jako tepelný rezervoár. Na jaře pevninu ochlazuje, nástup vegetace je opožděný a riziko poškození jarními mrazíky nižší. Na podzim je moře naopak teplejší než pevnina, příchod zimy je pozvolný a hrozny dozrávají až do půlky října.

Největší baltský ostrov Gotland (3140 km2, 57.000 obyvatel) je tak trochu jiné Švédsko. Charakterizují jej dlouhé písečné pláže, slunečné léto (nejvíce hodin slunečního svitu ve Švédsku), relativně málo srážek (420mm za rok) a mírná zima (průměrná teplota v nejchladnějším měsíci -3°C). Révou vinnou je osázeno 10 hektarů kamenité půdy s vysokým obsahem vápníku, která dává vína se svěží kyselinkou a žádanými minerálními tóny. Aromatický profil vín pozitivně ovlivňují podzimní výrazné rozdíly teplot mezi dnem a nocí. Pro zakládání vinic je vhodnější teplé a větrné západní pobřeží (réva po dešti rychle osychá, což brání rozvoji plísní). Za jeho nejkrásnější úsek je považováno Ekstakusten, nabízející výhled na blízké ostrůvky Karlsöarna (Lilla Karlsö a Stora Karlsö) a přírodní rezervaci s modře kvetoucí locikou tatarskou, žlutým borytem barvířským, fialovou pomořankou baltickou (mořská hořčice) a všudypřítomnou mateřídouškou. Nedaleko rybářské osady Kronvall, kde se v roce 1361 vylodil dánský král Waldemar (Dánové vládli Gotlandu do roku 1645), nahradila jabloňový sad jedna z největších gotlandských vinic (2,5 ha). Rodina Käbbe zde z hroznů Rondo, Phoenix a Regent vyrábí vinný mošt.

Vinohrady najdeme i podél východního pobřeží. Např. vinice Patrika Linda v Baju nebo Anderse Ostermana v Herrviku. Na skalnatém severu založil v roce 2004 stockholmský finančník John Rudling Vinhuset Halls Huk. Šest let poté, co si na Gotlandu pořídil dům (jako řada dalších movitých Švédů), vysadil 1400 sazenic, které nechal dovézt ze Švýcarska. Původně se pokoušel pěstovat lanýže (lanýž burgundský, vyskytující se na Gotlandu, je černý jako lanýž z Périgordu, ale levnější). Na vinici převažují (60%) odrůdy s modrými hrozny (Rondo, Leon Millot a Regent), zbytek tvoří kultivary bílé (Solaris, Müller Thurgau a Siegerrebe). Plánovaná produkce činí 2000 litrů vína ročně. První vína již získala ocenění Asociace švédských vinohradníků, k prodeji zatím určená nejsou. Mimochodem z třiceti hodnocených vín bylo Asociací oceněno dvanáct vzorků, z toho polovina gotlandských. Tři medaile získal John Rudling a další tři Lauri Pappinen, jediný komerční producent vína na ostrově.

Lauri Pappinen se narodil v Göteborgu, kam jeho rodiče emigrovali po anexi části finského území u estonských hranic Sovětským svazem. Vystudoval elektrotechniku, pracoval také v kosmickém programu a roku 1978 založil první švédské nakladatelství PC literatury. V roce 1987 navštívil jako turista poprvé Gotland. O sedm let později koupil dvě stě let starý dům v Hablingbo (60 km jižně od hlavního města Visby) a nakonec na ostrov přesídlil natrvalo. Jak se stal z inženýra vinař? Před dvaceti lety, jednoho pátečního večera, vybral k večeři nesprávné víno. Podávala se ryba, zvolil tedy bílé, bohužel dle názvu apelace nepoznal, že jde o víno sladké. Rozhodl se to změnit. Během dalších let navštívil desítky vinařství při cestách na knižní veletrhy v Německu (Mosela, Porýní) a USA (Kalifornie, Finger Lakes, Florida). Stal se sběratelem archivních Bordeaux, zvláště ročníku 1953, kdy se narodil. Začal snít o vinaření, změnou profese si však jistý nebyl. Rozhodl se, že to zkusí s 25 keři. V roce 1997 dovezl z Německa první sazenice a již za tři roky koupil sázecí stroj řízený laserovým paprskem. Pronajal si sedm hektarů půdy na čtyřech místech Gotlandu a za konzultací s Derekem Pritchardem, pionýrem anglického vinohradnictví, vysadil tisíce keřů deseti odrůd. V říjnu 2002 sklidil 500 kg hroznů a pár let poté na Skandinávii nevídané 6,5 tuny. Dnes prodává zájemcům o pěstování révy vinné ve Švédsku, Norsku, Finsku i Dánsku sazenice. O vinaření ve švédských podmínkách napsal dokonce knihu.

Po letech experimentů zakoupil pozemek s vinohradem (3,5 ha) u větrné elektrárny v Näsudden. Osvědčilo se Rondo prof. Viléma Krause a německé kultivary Solaris a Phoenix. Nadějně vyhlížejí švýcarská novošlechtění Valentina Blattnera. Lauri Pappinen je pokřtil švédskými jmény Grön Vineta (VB-32-7) a Bla Vineta (VB-91-26-4). Ekologicky vedené vinici dominují (80%) odrůdy s bílými hrozny (když začínal, byl poměr opačný). Největší hrozbou překvapivě nejsou plísně (chemické postřiky nepoužívá) ani mrazy (ledové víno prý nelze vyrobit), nýbrž špačci. Na podzim to místy na Gotlandu vypadá jako za války…

Vína vyrábí sám, základní filozofie zní: „Keep it simple.“ Lis není pneumatický, ale šroubový, využívá jej také na jablka. Používá ušlechtilé kultury kvasinek, žádné enzymy nebo taniny. Snaží se řídit teplotu kvašení (červená vína 25°C, bílá vína 15°C) a malolaktickou fermentaci provádí pouze u vín červených, která jsou na rozdíl od bílých nefiltrovaná a zrají ve francouzských i amerických barikových sudech (bílá vína zrají v nerezu). Z loňské sklizně vyrobil téměř 8000 litrů vína (za tři roky plánuje 12.000 litrů). Čas ani peníze jej příliš netlačí. Letos uvádí na trh červená vína ročníku 2006. Daří se produkci nealkoholických moštů (ročně stoupá prodej o desítky procent). Vyrábí také ovocné destiláty, např. z jablek. Matolinový Gutevin Restu Exklusiv obdržel v roce 2006 velkou zlatou medaili v Paříži.

Problémem je státní monopol prodeje alkoholických nápojů v síti obchodů Systembolaget. Zatímco ve Finsku je prodej (např. ovocných vín) ze sklepa možný, ve Švédsku nikoliv. Možná se blýská na lepší časy. Ve vedení obchodního řetězce je rodačka z Gotlandu a nedávno zahájil provoz Systembolaget (celkem jsou na ostrově tři) jen 12 km od Hablingbo. Lauri Pappinen vybudoval penzión s restaurací, degustační místností a obchůdkem krajových specialit. Rozšiřování vinic odložil, vyčkává a věří, že do roku 2012 přibude prodejna gotlandských vín. Každé léto navštíví Gotland dva milióny turistů…

Gutevin Batels 2009 (cuvée Phoenix / Solaris) – světle zelenožlutá barva, vůně citrusů a zeleného jablka, tóny broskví, lehké, příjemně svěží a dlouze doznívající ***1

Gutevin Hablingbo Rosé 2009 (100% Rondo) – malinová barva, vůně drobného zahradního ovoce, středně plné s vyšší kyselinkou a dochutí nastrouhaného jablka **

Gutevin Lukase Reserv 2006 (100% Rondo) – temně rubínová barva, aroma kávové, višňové i lehce živočišné, chuť plnější, tvrdší a perzistentní, v závěru hořká čokoláda ***

Gutevin Nattvarden 2004 (100% Rondo, fortifikováno) – granátová barva, kořenitá vůně s tóny maggi i eukalyptu, na patře ohnivé, zbytkový cukr vyvážený kyselinkou ***1

Hodnotící stupnice:  ***** vynikající, **** velmi dobré, *** dobré, ** pitelné, * nepitelné

Klíčovou roli v gotlandské gastronomii hraje jehněčí a skopové. Unikátní chuť prý dodávají místní bylinky, které ovce spásají. Mezi oblíbené speciality patří např. jehněčí s červeným zelím, borůvkami a bramborovými knedlíky, tradiční Glödhoppa (smažená ovčí hruď) či Lammskalle (grilovaná ovčí hlava). Doprovodit je může Gotlandsdricka (středověký chmelový nápoj s příchutí jalovce a sladu) nebo raději Wisby Pils, které bývá srovnáváno i s českými pivy. Jako příloha poslouží Senapspiggar, lokální varianta hruškového kompotu. Ryb se loví mnohem méně než dříve. Nejoblíbenější je losos a kdysi přehlížená kambala (butte). Brzy na jaře se sklízí medvědí česnek, vhodný do polévek a salátů. Z Gotlandu pochází rovněž většina švédského chřestu. Běžné bylo pěstování mrkve a cukrové řepy, která však po uzavření cukrovaru v roce 2007 slouží jen k výrobě gotlandského rumu.

 

Autor: MUDr. Martin Křístek
Zdroj: Beverage&Gastro

14.07.2011 | Administrátor