Vinařství v Dánsku

Dánsko bylo v srpnu 2000 uznáno komisaři Evropské unie za vinařskou zemi. Globální oteplování přineslo teplejší zimy, méně jarních mrazíků, méně deště v létě a vegetační období delší o tři týdny. Moderní technologie a rezistentní novošlechtění učinily vinařské pokusy ještě více smysluplnými.

První zprávu o stavu vinařství v království dánském podal českým čtenářům časopis Beverage & Gastro před pěti lety. Největší optimisté tenkrát předpokládali registraci 50 vinařství do roku 2010. Dnes v zemi působí 80 komerčních vinařství a Dánská vinohradnická asociace sdružuje více než 1400 vinařů-polárníků…

Dánsko je zemí s vysokou spotřebou vína na osobu a rok (33 litrů). Podobně jako Itálie, Francie či Řecko. Plochou vinic (70 ha) a roční produkcí vína (75 000 litrů) se přitom řadí mezi vinařské trpaslíky. Úplnou novinkou ale dánské víno není. Ve 12. století bylo klima ještě příznivější než v současnosti a víno produkovaly kláštery v Odense, Esrumu, Soro a Roskilde. Pro mnichy bylo každodenním nápojem. O sto let později již bylo chladněji a vinohrady skomíraly. Teprve v 16. až 18. století byly výsadby na čas obnoveny. Vinice zakládala šlechta (např. u hradu Tirsbak nedaleko Velje) po vzoru královské rodiny, která vysadila révu u královské rezidence Koldinghus. Novodobým vinařským pionýrem se stal Niels Vilhelm Christiansen. Roku 1932 založil podnik na výrobu šumivých vín ve Furesoen (Nordsjalland). Inspirací mu byl pobyt v Champagne, odkud si přivezl nápad i sazenice. Vinohrad na Severním Zélandu přečkal II. světovou válku, v polovině padesátých let přece jen ustoupil ovocnému sadu. V roce 1980 otiskl časopis Haven článek o nových odrůdách révy vinné tolerujících skandinávské podmínky. Následoval vinařský boom, který poprvé kulminoval roku 1993 založením Dánské vinohradnické asociace. Dalším milníkem byl 1. srpen 2000, kdy byl Dánsku přiznán statut vinařské země a stanovená kvóta maximální plochy vinic (99 ha) pro komerční produkci stolních vín. Přístup k evropským dotacím vinaři-polárníci nezískali. Současně vstoupila v platnost regulační pravidla dánských úřadů. Každý registrovaný vinař musí podávat hlášení o celkové výměře vinic, odrůdové skladbě, údaje o sklizni, výrobě a zásobách vína. Počínaje ročníkem 2005 mohou vinaři z regionů Jylland, Sjalland, Fyn a Bornholm rozhodnutím Bruselu uvádět na etiketě odrůdu, ročník a označení původu Regionalvin.
 
Zásadní pro rozvoj vinohradnictví byla změna klimatu v posledních dvou dekádách. Pokud by globální oteplování pokračovalo stejným tempem, mohli by snad Dánové za sto let produkovat hrozinky. Klíčové bylo prodloužení vegetačního období (nyní od počátku června do poloviny října) spolu s dostatkem tepla a slunce před sklizní. Počet hodin slunečního svitu však významně kolísá. Někdy jsou podmínky doslova optimální (2002, 2006), jindy je dozrání hroznů skoro nemožné (1987, 2010). Klasické odrůdy (Chardonnay, Cabernet Sauvignon) neobstojí, poloha a orientace vinohradu jsou obzvláště důležité. I když je mikroklima velmi variabilní, neexistuje přirozené vinařské centrum a vinice jsou roztroušeny po celém Dánsku. Na pobřeží profitují z nižšího rizika jarních mrazíků, léta jsou více slunná, zato chladnější (teplota moře nepřesahuje 19°C). Ve vnitrozemí jsou chladné noci v dubnu pravidlem, mrazy občas uhodí i na konci května.

Oficiální údaje o produkci vína nejsou úplné. Vinaři, kteří neuvádějí vína na trh, nejsou povinni podávat hlášení. Dle vyhlášky ministerstva zemědělství lze vinifikovat hrozny 47 odrůd. Stěžejní je Rondo, vyšlechtěné prof. Vilémem Krausem, které i v dánských podmínkách dává hluboce zabarvená červená vína. Nepotřebuje dlouhé vegetační období a poměrně dobře odolává plísním. Dalšími oblíbenými modrými odrůdami jsou německý Regent a původem alsaský Léon Millot. Novinkou jsou kabernetová novošlechtění, francouzský Castel, německý Acolon a rané Bolero z Geisenheimu. Hrozny pro vína bílá poskytují Madlenka raná, Ortega, Čabaňská perla, mrazuvzdorné německé kultivary Orion a Phoenix, raná novošlechtění Solaris a Siegerrebe, a také u nás známý Kerner. Budoucnost by mohla patřit odrůdám Müller Thurgau, Bacchus, Pinot blanc, Riesling, Sauvignon, Pinot noir či Dornfelder.

Dánská vinohradnická asociace pořádá každoročně soutěž vín Dansk Vinskue. Někteří vinaři se ovšem úspěšně zúčastňují mezinárodních konkurzů. Příkladem je vinařství Skarsogard, jehož šumivá vína porážejí na prestižním Effervescents du Monde i některé konkurenty ze Champagne. Dánská vína jistě brzy nezaplní regály supermarketů a mladí Dánové nejspíše zůstanou navěky věrni plechovce „Možná nejlepšího ležáku na světě“. Již dnes jsou ale dánská vína kultem patriotů a turistickou atrakcí, probouzejí zájem o agroturistiku a putování vinnými stezkami Jutska a Zélandu.

 
HLAVNÍ MODRÉ ODRŮDY

Rondo = (Malingrovo rané x Vitis amurensis) x Svatovavřinecké
Regent = (Sylvánské zelené x Müller Thurgau) x Chambourcin
Léon Millot = (Vitis riparia x Vitis rupestris) x Ryzlink zlatý
Castel = Cinsaut x Vitis rupestris
Bolero = (Rotberger x Reichensteiner) x Chancellor
Acolon = Dornfelder x Frankovka

HLAVNÍ BÍLÉ ODRŮDY

Solaris = Merzling x (Zarja Severa x Muškát Ottonel)
Orion = Optima x Villard Blanc
Madlenka raná = Malingrovo rané x Madlenka královská
Ortega = Müller Thurgau x Siegerrebe
Čabaňská perla = Bronnerovo x Muškát Ottonel
Phoenix = Bacchus x Villard blanc
Siegerrebe = Madlenka raná x Tramín
Kerner = Trolínské x Ryzlink rýnský


Autor: MUDr. Martin Křístek
Zdroj: Beverage&Gastro

12.12.2011 | Administrátor