Vinařství v Litvě

Pěstování révy vinné v Pobaltí umožňuje teplý Golfský proud. Na mapě světových vinařských zemí se díky tomu ocitla i Litva.

I tak je ovšem pěstování vinné révy v této zemi spíše raritou, k výrobě litevských vín (Lietuviški vynai) se používá též rybíz, jablka, třešně, švestky, hrušky, angrešt, jahody, maliny, ostružiny, brusinky, jeřabiny, šípky, pampelišky, morušky, kaliny, krušiny, arónie, černý bez, rebarbora, pastinák, mrkev i červená řepa. 

Podnebí je na půli cesty mezi přímořským a kontinentálním: Velmi proměnlivé, často bývá oblačno a zataženo. Nejdeštivější je léto (denní teploty 17-25°C), více prší na pobřeží. Zimy jsou mrazivé, teploty pravidelně klesají pod -20°C. Blíže k moři jsou zimy mírnější. Problémem jsou pozdní jarní mrazíky, běžné i v květnu (vinaři-polárníky oblíbené Rondo raší již v dubnu). Klimaticky nejvhodnější je údolí litevské řeky Němen u hranic Polska a ruské Kaliningradské oblasti.

Zatímco v Lotyšsku se dochovaly zprávy o vinohradnictví ve 14. století, první zmínka o výsadbě révy v Litvě je z roku 1782. V 16. a 17. století zato Litevci úspěšně exportovali dubové dřevo k výrobě sudů do Francie. Na přelomu 18. a 19. století vznikaly první okrasné vinice u litevských šlechtických sídel. Před II. světovou válkou vysadila Kaunaská botanická zahrada Chrupku bílou a růžovou, Hedvábné žluté, Madlenku ranou, Malingrovo rané, Burgundské modré rané alias Jakubské, Frankovku a Isabellu

(Vitis labrusca). Až na Jakubské a Frankovku pokus vyšel. Největší současná oficiální kolekce (111 odrůd) se nachází v botanické zahradě ve Vilniusu. Soukromé sbírky jsou ovšem rozsáhlejší.

První komerční vinohrad vysadil před dvěma lety za podpory Evropské unie Darius Kuzovas na severozápadě Litvy v Plungé, rodišti Wandy Rutkiewicz (první žena, která zdolala K2). Největší litevská vinice (1,3 ha) stojí na mírném jihozápadním svahu nad řekou (50 km od pobřeží Baltu a pár kilometrů od obří továrny na krabí tyčinky). Dominují odrůdy Solaris (2500 keřů) a Rondo (1500 keřů), doplňkem jsou odolné modré hybridy Eugena Kuhlmanna z Alsaska: Maréchal Foch (375 keřů) a Léon Millot (250 keřů). Cílem je produkce bio-hroznů a vinného moštu. Plánované rozšíření výsadby (8 ha) přibrzdily loňské mrazy (-30°C). Nejhůře dopadlo Rondo: Na vrcholku kopce byla při nižší sněhové pokrývce ochrana senem nedostatečná. Další škody způsobila zvěř (divočáci, králíci, srny) a lidé... 

Největší litevský vínobuditel sídlí v Joniškélis (pár kilometrů od slavné Hory křížů). Algirdas Lungys, člen vedení vinohradnické asociace, vysadil svůj první révový keř na konci minulého století. V malé zahradní vinici dnes sklízí Solaris, Baltiku alias Chasanský sladký (modrý raný mrazuvzdorný hybrid z ruského Přímořského kraje u hranic KLDR) a někdy plísněmi strádající Rondo. Skleníková sbírka čítá 200 kultivarů (mj. Lydija, litevské Varduva, Liepsna, Žalsvé, Kristina a Stela, Podarok Zaporožija, Kišmiš, Arkadia, Léon Millot, Čabaňská perla, Siegerrebe, Auxerrois, Chardonnay, Sylvánské zelené, Tramín červený, Ryzlink rýnský, Cabernet Sauvignon, Pinot noir a další). Vína vyrábí, z čeho se dá. Nechybí tradiční vína ovocná: Populární černorybízové, suché jablečné (odrůda Antonowka), aperitivní jeřabinové, nebo např. cuvée černého bezu, rybízu, jeřabin a pampelišek. Mezi kuriozity patří dezertní víno z červené řepy a svěží kořenité (anýz, badyán, muškátový oříšek) víno z jarních fazochů révy (jistě vysoký obsah resveratrolu). Révová vína zastupuje rosé Lydija s vůní přezrálých jahod, sladký bílý muškát Varduva (nositel medaile z litevské soutěže vín) a červená Alfa, typická labruska s vyšší kyselinkou. 

Algirdas Lungis Varduva 2008 (Litva) – světle zlatožlutá barva, výrazné muškátově-medové aroma, chuť přezrálých hroznů, průměrná plnost, vyšší obsah zbytkového cukru i alkoholu (14 obj. %) ***

Hodnotící stupnice:  ***** vynikající, **** velmi dobré, *** dobré, ** pitelné, * nepitelné

Autor: MUDr. Martin Křístek

Zdroj: Beverage&Gastro 1-2/10

04.04.2011 | Administrátor