Vinařství v Rakousku

Po skandálu z osmdesátých let se rakouské vinařství znovu dostává na výsluní.

Rakouské vinařství má tisíciletou tradici. Základy vinařství zde založili římští legionáři, kteří chránili hranice římské říše. Po jejím rozpadu začalo vinařství upadat a dalšího rozkvětu se dočkalo až za vlády Karla Velikého. Ve středověku to byly především kláštery, které se zasloužily o rozšiřování vinic a výstavbu vinných sklepů.

Rakouské vinařství bylo úzce propojeno s vinařstvím moravským. Až do poloviny 14. století rozhodoval horenský úřad ve Falkensteinu i spory moravských vinařů. V 16. století dosáhlo rakouské vinařství největšího rozkvětu a plocha vinic byla přes 200 000 ha. Následkem třicetileté války, rozvojem pivovarnictví a rovněž kvůli vysokým daňovým odvodům došlo však k postupnému úpadku. Koncem 19. století napadl rakouské vinice révokaz a valnou většinu jich zničil. Po objevu obrany proti révokazu (roubování evropských odrůd na americké podnože) se začaly vinohrady pomalu obnovovat. Velkou zásluhu na tom mělo založení Vinařské školy v Klosterneuburgu. Ta vychovávala odborníky, kteří pak dokázali zmodernizovat jak vinohradnictví, tak výrobu vína. Velký rozmach vinařství však zabrzdila ještě jedna katastrofa a tu si zavinili rakouští vinaři sami. V roce 1985 se v tisku objevily první zprávy, že v rakouských vínech je přídavek jedovaté látky – „protimrazového přípravku“ dietylénglykolu. I když zprávy v tisku přeháněly a toxicita dietylénglykolu je menší než toxicita etyl-alkoholu, byla tato nezákonná praktika, která zvyšuje obsah extraktu ve víně a subjektivně i pocit sladkosti, podvodem a vinaři za ní draze zaplatili. Export rakouských vín se rapidně snížil a trvalo deset let, než se podařilo tuto aféru zahladit.

Rakousko má nyní 50.000 ha vinic a z nich ročně vinaři vyprodukují 2-3 miliony hl vína. V roce1993 byl zpřísněn vinařský zákon a ten omezil výnos na 9.000 kg na hektar ( zhruba 60 hl). Téměř 70% rakouských vín jsou bílá, i když ta červená se stávají stále populárnější.
Vinařské zákony jsou velice podobné jako v ČR, ale cukernatost je měřena Klostenburgským moštoměrem (KMW), který má trochu jiné hodnoty než česky normalizovaný moštoměr (ČNM). Např. 15 °KL = 16,1 °ČNM nebo 21,8 °KL = 25,3 °ČNM. V praxi to znamená, že nemůžeme brát na stejné úrovni pozdní sběr u nás a v Rakousku. Specialitami jsou:
Ausbruch - min. obsah cukru v hroznech 27° KMW, tradiční druh vína, který se vyrábí ze seschlých botrytických hroznů. Protože tyto hrozny jsou tak suché, že je nelze lisovat, navlhčují se hroznovým moštem (hrozny na jeho výrobu musí mít jakost spaetlese). Víno je sladké, extraktivní, s výrazným hroznovým a botrytickým aroma.
Trockenbeerenauslese– min. obsah cukru v hroznech 30° KMW, vyrábí se z botrytických hroznů, které se nechají na keřích až do úplného seschnutí.
Bergwein (horské víno) - víno, kde hrozny pro jeho výrobu byly vypěstovány na svazích s větším sklonem než 26 %.

Pro nás je nejznámější oblastí Rakouska Niederosterreich (Dolní Rakousy), která se dále dělí na 8 podoblastí, přičemž Weinviertel sousedí s Českem a Slovenskem. Další významnou oblastí Rakouska je Burgenland, sousedící s Maďarskem, Steiermark (Štýrsko), Vídeň a pár drobných území ležících mimo vinařské oblasti. 

Hodnocení Rakouských vinařství zde.

18.04.2011 | Administrátor