Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
Vzhled vína
Oko je jedním z nejdůležitějších smyslových orgánů ....
Oko je jedním z nejdůležitějších smyslových orgánů degustátorů, vždyť i ty nejjemnější odstíny poskytnou mnohé informace o identitě vína. Vizuální posouzení je ideální při denním světle, proti bílému pozadí a sklenice by měla být mírně nakloněná, abychom mohli lépe určit odstíny barvy.
Hodnocení vzhledu vína začíná u průzračnosti, víno má být čisté tj. čiré a bez nežádoucích zákalů. Tento jev nejlépe zhodnotíme, jestliže sklenici s vínem přidržíme před zdrojem světla (plamen svíčky). Dalším krokem je vínem ve sklenici zlehka zakroužit, začne stékat po stěnách různou rychlostí a v různě mohutných praméncích tzv. slzách, nohách. Tato skutečnost určuje vliv alkoholu na viskozitu, čím vyšší obsah alkoholu je ve víně obsažen, tím má víno vyšší viskozitu. Soustředíme se i na vzhled hladiny, je-li hladká nebo porušená bublinkami oxidu uhličitého. Bublinky jsou pozitivem u vín typu sur lie, šumivých a mladých, v ostatních případech jsou pro kvalitu vína nepřijatelné. Zajímavým parametrem při hodnocení vzhledu vína je jiskra, na tento parametr má vliv čirost vína a tím pádem lom světla. Laicky řečeno, jestliže je víno čiré a bez nečistot, má větší jiskru.
Škála barevných odstínů je nastavena od světlé po tmavou. Bílá vína posuzujeme od bezbarvé, bledé, světle zelené, světle žluté přes slámovou, žlutohnědou až po jantarovou. Při hodnocení růžových vín používáme termíny jako malinová, jahodová, lososová, barva cibulové slupky a pod označením oranžovohnědé se skrývá nejtmavší barevný typ růžového vína. Červená vína hodnotíme jako nachová, purpurová, červenofialová, granátově červená, kaštanová až hnědá.
Barva vína je ovlivněna mnoha faktory např. stupněm zralosti :
mladé víno se pyšní jemnou barvou se zelenými (bílé) nebo nachovými tóny
(červené), starší víno získává tmavé tóny s hnědými odlesky (důvodem je pomalá oxidace při zrání vína). Dále je ovlivněno způsobem výroby: délka macerace hroznů, použité odrůdy, technologický postup – to vše ovlivňuje barvu stejně tak, jako např. oblast původu vína : klimatické podmínky ovlivňují stupeň vyzrálosti hroznů a tím i barvu vína ( v zemích s chladnějším klimatem jsou většinou vína s jemnější barvou a naopak ).
Vizuální zhodnocení vína je neméně důležité jako posouzení vůně a chuti, vždyť pohled na sklenici vína je prvním kontaktem degustátora se vzorkem.
(kg)