Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
Ceny při prodeji en primeur
První existující cena při kampani en primeur je cena ze château vůči négociantům. Tedy cena Bordeaux-Bordeaux.
Další cenu stanoví bordeauxští négocianti vůči svým zákazníkům – dovozcům z jednotlivých zemí. Teoreticky si ji každý stanoví individuálně, v praxi je z 99,5 % zcela totožná. Pokud se cena někde liší, jde o rozdíl ve výši 0,05 – 0,10 EUR, v „extrémním“ případě o 0,20 EUR. Výjimky z těchto pravidel existují, za určitých okolností (většinou tehdy, když nabídka ze château má doplňující podmínky) se víno na trhu objeví v různých cenách (např. Ch. Haut Marbuzet 2010 bylo různými négocianty nabízeno za 25,50 – 25,90 – 26,50 – 27,- EUR). Svým významem jsou ale tyto případy naprosto marginální. Ceny na úrovni négociant-dovozce jsou tedy prakticky zcela shodné všude po celém světě, tím spíše, že přepravní podmínka négociantů je standardně ex sklad Bordeaux. Négocianti přitom obecně pracují s marží, která se pohybuje od 20% u levných vín až po 10% u vín dražších. Elitní vína se pak obchodují za specifických podmínek.
To vše je z pohledu konečného zákazníka v podstatě nedůležité. První cena, která je „vidět“, je totiž cena od dovozce (resp. francouzského retailového prodejce). Ta se obvykle celosvětově pohybuje mezi 10-15% nad cenou nákupní. Tady do hry už ale vstupuje celá řada doplňujících okolností (náklady na dopravu, kursy měn, obchodní politika, šíře sortimentu, výše zásob apod.), která může cenu ovlivnit.
Samostatnou kapitolu tvoří nabídka špičkových vín (1er Grand Cru Classé, Pétrus, Le Pin apod.). Ty obvykle na trh dají velmi malou část vína za relativně přijatelnou cenu („aby se neřeklo“), avšak zbývající množství již za cenu podstatně vyšší – zpravidla v několika fázích, vždy s dalším navýšením. I tak je o tyto vína mimořádný zájem, proto je nezřídka přitom ze strany château využíván systém vázaného prodeje – chce-li négociant dostat navíc dejme tomu 1 bednu Ch. Lafite Rothschild, musí si k tomu vzít např. 3 bedny sauternského Ch. Rieussec (též v majetku Rothschildů). Vína skvělého, avšak drahého a obtížně prodejného. V podobných případech se musí négociant rozhodnout, zda vezme „tíhu“ tohoto nákupu na sebe, nebo zda ji přenese dále na dovozce, případně jak tento „nechtěný“ nákup promítne do ceny.
S problematikou cen úzce souvisí také otázka DPH a nabídka 2. kola.