Ch. Belle-Brise - víno, které si vybírá zákazníky

Henri Bruno de Coincy je potomkem šlechtického rodu, jehož vinařské aktivity na francouzském jihozápadě se datují do roku 1290. Proslul Armagnacem, který je servírován v Elysejském paláci při recepcích, pořádaných francouzskými prezidenty. 

V roce 1991 Bruno de Coincy zariskoval a zakoupil v Pomerolu parcelu Belle Brise – unikátní štěrkový ostrůvek nikoli nepodobný půdě na Ch. Pétrus, ovšem prakticky beznadějně ztracený – trasa připravované dálnice do Périgordu vedla právě přes něj. Sázka vyšla, dálnice nakonec vede jinudy a snahy J.-P. Moueixe, majitele Pétrusu, o následné získání Belle Brise, byly marné.

Víno se na Ch. Belle Brise vyrábělo už od 18. století, ovšem právě až do roku 1991 nebylo nikdy prodáváno a končilo v rodině bývalých majitelů a jejich přátel. Proto patří v Bordeaux k nejtajuplnějším a téměř mýtickým vinařským zjevením - téměř nikdo ho nezná a to ani mezi vinařskými znalci. Dát Belle Brise do internetového vyhledávače nemá smysl, nedozvíte se prakticky vůbec nic.

Počátkem devadesátých let nějaký čas trvalo, než Henri Bruno de Coincy dokázal díky svým vinařským metodám dovést Ch. Belle-Brise do požadovaného tvaru. Zdráhám se říci „novým“ metodám, spíše totiž vrátil výrobu vína o století nazpět. Dnes je Belle Brise označováno za kvintesenci Pomerolu a někdy i za kvintesenci vína jakožto takového. Během následujících let se z Belle-Brise stala ve Francii doslova a do písmene kultovní a zároveň „élitiste“ záležitost, určená (i díky minimalistické produkci) jen úzkému okruhu zákazníků. Zájemců je ovšem mnohonásobně více, proto není divu, že o jejich výběru rozhodoval Henri de Coincy sám. Ocitlo se tak na vinných lístcích prakticky všech tříhvězdičkových Michelin restaurací a dostalo se k nemnoha privátním odběratelům – je mezi nimi např. monacký princ Albert nebo francouzský ministerský předseda, který nechává Belle-Brise podávat při akcích francouzské vlády. Okruh odběratelů se tak znovu uzavřel a jen díky šťastné souhře náhod se nám naskytla šance získat každoroční alokaci.

A teď k tomu nejpodstatnějšímu – proč je Ch. Belle-Brise tím, čím je. Pouhé 2 hektary na štěrkové půdě obohacené železitou „grasse de fer“ (jako na Ch. Pétrus) činí vinici Belle-Brise zcela mimořádnou. Celá sklizeň se odehraje během jediného dne „D“ – na tento okamžik je připraveno 60 česáčů. Všechna práce na Belle Brise je ruční, na vinici naprosto bez jakékoli chemie, ve sklepě se používají velké, 400 litrové staré sudy (žádné třísloviny ze dřeva, jen to, co je ve víně!), žádné čiření, žádné filtrování, žádná regulace teploty, žádná klimatizace...

Ale fantastické víno. Není pro vinařské nováčky, je na hony vzdáleno novosvětské údernosti. Víno je zcela pitelné již v mladém věku, ovšem se strukturou, která mu umožňuje zrát po další léta. S cenou se nehrají žádné hry – majitelé alokací dostávají víno vždy za stejnou cenu, bez ohledu na to, jaký je ročník.

10.10.2012 | Tomáš Dominec