Ch. Giscours - od roku 1961 do současnosti

Degustační vertikála svedla dohromady legendární ročníky historie s víny současnými. Jak toto porovnání dopadlo?

Současnost byla zastoupena ročníky 2007, 2004, 2003 a 1996. Souhrnně se dá říci, že všechna uvedená vína mají své optimum ještě daleko před sebou, a to včetně nečekaně pěkného, sytě ovocného ročníku 2007. Velmi příjemně překvapila „nulačtyřka“, aromaticky a chuťově zcela odlišná, pohybující se v temných, lékořicových tónech. Klasické, silné, svěží víno s krásnou dochutí.

Ročník 2003 sice celkově nezklamal, ale svou marmeládově měkkou chutí a lehce na patře ulpívajícím, „pečeným“ dojmem určitě nenabídl to, co by bylo lze v dané cenové kategorii očekávat. Také horizont tohoto vína bude kratší, ideální věk se dá předpokládat mezi následujícími 2-5 lety. Pozoruhodný byl stylový rozdíl mezi všemi třemi uvedenými ročníky. Jen těžko by člověk hledal sjednocující linku.

Vína ceněného ročníku 1996 zpravidla vyvolávají kontroverzní reakce a nejinak tomu bylo v případě Giscoursu. Dosud sevřené, málo komunikující víno nenabízí zatím žádnou velkou chuťovou rozkoš a o svých kvalitách přesvědčuje jen nádherným, dlouhým závěrem.  Právě ten svědčí o tom, že jednou toto víno rozkvete do lahodné, svěží podoby. To, co naopak vyvolává o tomto tvrzení pochybnost, je absence větší síly, jíž by se dalo u tohoto ročníku očekávat.

Sestava starších ročníků nabídla vína z let 1967, 1979, 1982 a 1961. Všechna vína již hodně vyzrálá, ale více než zajímavá. Téměř u všech vyvolávaly první aromatické tóny lehce smíšené dojmy, evokující skutečně podivuhodné asociace (pneumatiky, mokrý popelník….), ale záhy se vždy vína krásně rozvinula.

Ročník 1967 patří k těm, o nichž se v Bordeaux raději taktně mlčí. O to větší a nečekané potěšení Giscours z daného roku poskytl. Pochopitelně, víno je dávno za svým zenitem, ale stále živé a v chuti příjemně ovocné. Radost ochutnat.  Víno ovšem zcela „odešlo“ během 10-15 minut.

Slavný ročník 1982 v případě Giscoursu ukazoval, v čem tkví jeho velikost, Chuť široce rozložená, pevná, nádherně strukturovaná. Jakoby se do ní ale již  přeci jen vkrádala jistá únava. Přesto toto víno jednoznačně předčilo všechna předcházející, o nichž byla řeč.

V případě „sedmdesátdevítky“ Giscours dokonale potvrdil to, co o tomto ročníku platí – krásná, tvrdá, dodnes velmi řízná a živá vína. V porovnání s rokem 1982 postrádá toto víno chuťovou šíři a  košatost, disponuje za to proudem neutuchající energie, která se přelévá z láhve do sklenice a ze sklenice k člověku.

Závěr obstaral legendární ročník 1961. Očekávání bylo veliké, ale skutečnost ještě mnohem dokonalejší. Zralé, silné, svěží, komplexní, chuťově pestré a nádherně rozklenuté, úžasně dlouhé. Jsou vína, která ochutnáte a budete si je pamatovat do konce života. Toto je jedno z nich: Ch. Giscours 1961. Klaním se, smekám – a děkuji. Rodině Tari i všem vinařským bohům. 

25.03.2011 | Tomáš Dominec