Co je bio-víno

Různých sdružení, která usilují o výrobu vína „přírodě blízkým“ a ekologicky šetrným postupem, je velké množství. Liší se v mnoha parametrech (co je dovoleno a co nikoli), mnohdy daných i regionálními specifiky a příslušnou státní legislativou. V důsledku toho existuje celá řada certifikací a značek, které se k tomuto tématu vztahují. První takováto uskupení začínala vznikat na konci osmdesátých let dvacátého století a dnes je najdeme po celém vinařském světě.

Univerzální (a v současnosti nejvýznamnější a zároveň sjednocující) kategorií je v tomto směru označení bio-víno (v angličtině „organic wine“). Je definováno směrnicí EU (203/2012) z r. 2012. Víno, které splňuje náležitosti těchto směrnic, nese na etiketě následující logo:
Akceptování požadavků těchto směrnic znamená pro vinařství celou řadu opatření v práci na vinici i ve sklepě, směřující k omezení používání chemických prostředků a posílení přírodních postupů. Chemie není zcela vyloučena, omezuje se však na přesně definované přírodní či odvozené materiály (vaječný bílek, modrá skalice apod.) a přípustné množství SO2 je proti běžné legislativě výrazně nižší. 

Pro vinařství to tedy přináší mnoho práce i nákladů navíc, pro zákazníka naopak radost – nejen z pocitu, že víno vzniklo „přírodní“ cestou, ale i z chuťového i aromatického zážitku, který se od běžných vín liší – bio vína na jednu stranu sice zpravidla postrádají vnější „líbivost“, o to více ovšem osloví ryzím jádrem, poctivostí, chuťovou čistotou a energií.

Množství bio-vín roste v posledních letech velmi dynamicky. V současnosti je na světě přibližně 380 tisíc hektarů vinic/vinařství s touto certifikací. Drtivou většinou se na tomto počtu podílejí tři země – Španělsko, Francie a Itálie.

Řada v úvodu zmiňovaných uskupení jde ve snaze o přírodní způsob zpracování dále za hranice, definované označením „bio-víno“. Významnou kategorií (byť proti bio-vínu objemem desetkrát menší) jsou v tomto směru vína „biodynamická“, založená na učení Rudolfa Steinera. Jde o vědou zcela zpochybňovanou metodu, která se však v praxi může opřít o řadu vynikajících reprezentantů (Romanée Conti, Leroy, Leflaive, Zind Humbrecht, Nicolas Joly aj.).

Další pokusy vedou až k vínu, vyrobenému bez jakýchkoli chemických prostředků (i bez použití síry). Tato vína však mají ryze experimentální povahu. 

01.03.2019 | Tomáš Dominec