Fronsac, Castillon, Bordeaux Supérieur souhrnně - en primeur 2011

V apelacích Fronsac a Castillon lze najít v ročníku 2011 vína, která svojí kvalitou zastíní i předcházející dvě výjimečné sezóny.

Ještě předtím ale pohlédněme na základní apelaci Bordeaux a Bordeaux Supérieur. Tam, kde jsem měl možnost meziročního srovnání, byl celkový dojem zpravidla jen velmi průměrný. Až na výjimky se většina úspěšných vín této kategorie dokáže svými vlastnostmi vyšvihnout mezi podstatně dražší vína pouze v lepších ročnících. Při komplikovaném průběhu ročníku 2011 ale vystoupil do popředí jejich největší handicap, jímž je podstatně slabší finanční (a tím i technické) zázemí.  Základním požadavkem bylo totiž letos velmi razantní, důsledné a precizní třídění, které eliminovalo negativní vliv špatně vyvinutých a plísní již napadených bobulí na kvalitu moštu.  U vín kategorie Bordeaux Supérieur si jen málokdo může dovolit takové množství třídících stolů a obsluhy, jaké je běžné u Grand Cru Classé, kde se letos na mnoha châteaux odehrával jev vskutku nebývalý – při sklizni více lidí třídilo, než sbíralo! U levných vín vše ještě zhoršuje běžně používaný mechanický sběr.

Tradičně obstála vína J.-P. Janouiexe (Croix Mouton, Conseiller…), jimž se dostává stejné péče jako velkým vínům. U mnoha dalších vín se jejich charakter propadl buď do obyčejnosti, nebo na nich naopak byla patrná úporná snaha o udržení „dobré pověsti“, která vedla k přílišné extrakci, nekorespondující se strukturou vína.

Mnohonásobně veselejší byl pohled do Castillonu, přesněji do jeho severnější části, která navazuje na vápencový profil St.-Émilionu.  Clos Puy Arnaud, Aiguilhe, Clos Louie, Montlandrie , či „novinka“ Alcée  - to vše byla óda na vinařskou radost. Docela samostatnou kapitolou je pak Domaine de l´A, domovská bašta S. Derenoncourta. Víno, které se svými vlastnostmi může směle postavit mnoha Grand Cru Classé z levého břehu.

Pro Fronsac a Canon Fronsac je ročník 2011 skutečným comebackem mezi nejrespektovanější bordeauxská vína. Téma je přitom znovu to samé – elitní část této apelace je situována na vápencové skále se svrchní jílovitou, často jen několik desítek centimetrů silnou vrstvou půdy. Tento chladný a vodu zadržující půdní profil se jeví jako nevýhodný ve studenějších a deštivých ročnících, pokud však příroda rozehraje svoji partii stejným způsobem jako v roce 2011, stává se obrovským plusem. Připočteme-li k tomu znamenitou zralost všech odrůd a zvláště výjimečný Cabernet Franc, dostaneme řadu vín, pro něž je ročník 2011 jednoznačným úspěchem: Canon Pecresse, Carlmagnus, Dalem, La Dauphine, Haut Ballet, Les Trois Croix, Vrai Canon Bouché…. a pro mne vůbec největší „objev“ tohoto roku – Ch. La Rousselle.

26.04.2012 | Tomáš Dominec