Hodnocení vín odrůd Pálava a Děvín

Do hledáčku hodnotitelů K.A.H.A.N se tentokráte dostaly aromatické odrůdy.

Nejúspěšnější moravské novošlechtění Pálavu (Tramín červený x Müller Thurgau) vyšlechtil ing. Josef Veverka ve Velkých Pavlovicích. Mimochodem byla by ideálním vývozním artiklem do Finska: Název značí totéž v obou jazycích! Obráceným křížením (Müller Thurgau x Tramín červený) vznikla ve Velkých Žernosekách Ranuše muškátová, v Rakvicích Venus a na Slovensku v Šenkvicích Milia. První slovenskou registrovanou bílou moštovou odrůdou se stal Děvín (Tramín červený x Veltlínské červenobílé). U zrodu Děvínu a jeho sester Hetery a Bratislavky stála ing. Dorota Pospíšilová. 

Jubilejní čtyřicáté hodnocení Klubu ostravských vínobuditelů K.A.H.A.N. se konalo počátkem listopadu v Erbovním sále Zámku Zábřeh. Česko-slovenskému duelu tramínových novošlechtění (z pohledu genetiky jde o nevlastní sourozence) sekundovalo dílem náhody rovněž výroční dvacáté setkání v roce 2006, které ovládly Pálava a Děvín vinařství Mrva&Stanko z Trnavy. Nejlepší moravskou Pálavou byl tehdy šampión Valtických vinných trhů z Vinselektu Michlovský. V letošním roce nominovalo čtrnáct porotců dvacet pět vín ve třech kategoriích: Vína suchá a polosuchá, vína polosladká a vína sladká. Hodnotilo se standardní stobodovou stupnicí, deklarován byl ročník a jakostní zatřídění, nikoliv název odrůdy ani země původu. Konečné pořadí určil medián, v případě jeho rovnosti celkový součet bodů.

„Nultým vzorkem“ byl premiérový polský (sic!) nefiltrovaný Devin 2008 (Winnica Comte, Klucze) z regionu Malopolska. Bronzový medailista krakovského EnoExpo 2009 zaujal nevtíravou tramínovou vůní, zklamal přílišnou tvrdostí a nečistým dozníváním (76 b.). Obdobně raritní, více archaickou než exotickou Ranuši muškátovou 2009 p.s. (Vít Esterka, Čejkovice) bohužel vyřadilo druhotné kvašení.  Nitranská neharmonická Pálava 2009 v.z h. (Villa Vino Rača a.s.) limetkové dochuti dopadla hůře než úvodní vzorek vinařů-polárníků (75 b.). Stříbrný medailista Vinofora 2010 Ostrava Pálava 2009 v.z h. (Josef Valihrach, Krumvíř) zavoněl přesně jako vyzrálé hrozny téže odrůdy, pivoňky a čerstvé fíky, nechyběla plnost a šťavnatá kyselinka. Není divu, že získal zlatou medaili (88 b.). Ještě chvíli to vypadalo jako na houpačce. Nejdříve unavená Venus 2009 v.z h. (Jan Flajšinger, Židlochovice) s nechtěnými mléčnými tóny (73 b.), hned nato svěží Devín 2009 v.z h. (Martin Pomfy – Mavín, Vinosady) s vůní růží, který byl oceněn stříbrem (85 b.).

Druhá šestice z kategorie suchých a polosuchých vín byla podstatně vyrovnanější. Stříbrnou medaili získal decentně pomerančově-vanilkový malokarpatský Devín 2009 v.z h. (Miroslav Dudo, Modra; 85 b.). Zlato si vysloužil nejlepší moravský Děvín 2009 v.z h. (Luděk Botur, Strážnice). Robustní a kořenité víno s výrazným aroma hruškového kompotu (88 b.). Stejné bodové ohodnocení si připsal barikovaný, nekonečně dlouhý, bábovkově-citrusový Devín 2009 b. v. (Janoušek s.r.o., Pezinok; 88 b.). Potenciální bronz zbyl na příjemně pitelný, lehce atypicky petrolejový Děvín 2008 p.s. (Miroslava Balounová, Velké Pavlovice) s pikantní kyselinkou a tóny sušeného ovoce (82 b.). Vadný korek vyřadil šampióna zahrádkářských výstav Pálavu 2008 p.s. (František Doležal, Židlochovice). Plnější květinově-ovocitá Pálava 2008 p.s. (Miroslava Balounová, Velké Pavlovice), ověnčená stříbrem Vinalies Internationales Paris 2009, AWC Vienna 2009 a diplomem International Wine Challenge London 2009, zůstala bez medaile zásluhou obvyklé restrikce celkového počtu ocenění (83 b.).

Většina vín s vyšším zbytkovým cukrem naštěstí nepostrádala svěžest. Líbivá jablkově-skořicová Pálava 2009 v.z h. (Vinařství Pavlov, spol. s r.o.) s dozvuky sušených banánů obdržela stříbrnou medaili (85 b.). Z Mikulovska pocházela rovněž Pálava 2009 v.z h. (Moravíno s.r.o., Valtice). Jednalo se o kulatější víno s jemnou vůní tropického ovoce (82 b.). Stříbrná byla i perzistentní, okvětními plátky růží parfémovaná Pálava 2009 v.z h. (ELESKO a.s., Modra) z high-tech vinařství v podhůří Malých Karpat (85 b.). Na medaili naopak nedosáhla jitrocelově-medová Pálava 2008 v.z h. (Pavel Binder, Rakvice) s kouřovými tóny a nečekanou kyselinkou (83 b.). Květnatá (šeřík, fialky, konvalinky) a extraktivní, slámově žlutá Pálava 2008 v.z h. (VINOHRAD CZ, s.r.o., Horní Věstonice) byla oceněna stříbrem (86 b.). Méně nápadná, relativně lehká a harmonická Pálava 2008 v.z h. (Znovín Znojmo, a.s.) uspěla lépe než nyní vloni na Vinoforum Prešov a Challenge International Du Vin Bourg (83 b.).

Třetím nejvýše hodnoceným vínem byl reprezentant Moravského Slovácka Pálava 2008 v.z h. (Richard Tichý, Hrušky). Vítěz kategorie Grand Prix Vinex 2010 a zlatý medailista Vinoforum 2010 Ostrava zazářil barvou slunce, vůní kandované pomerančové kůry a kořenitou vanilkově-zázvorovou chutí (89 b.). Asi osudově stříbrná (Vinalies Internationales Paris 2009, Muvina 2009, Vinoforum 2010) Pálava 2008 v.z h. (Sonberk a.s., Popice) s aroma bon-pari byla totožně klasifikována také ostravskými vínobuditeli (86 b.). Vice-šampiónem se stala velkopavlovická Pálava 2007 v.z b. (Leoš Horák, Vrbice). Bylo to velmi plné vyzrálé víno zlatožluté barvy s buketem medu, perníku, meruněk a hřebíčku (89 b.). Jemně citrusová polosladká Pálava 2007 v.z h. (Vinselekt Michlovský a.s.), medailistka AWC Vienna 2009 a zástupkyně Salonu vín České republiky 2009, získala jen pomyslné stříbro (84 b.).

Neuvěřitelně šťavnatý, přímočarý, vysoce aromatický až mandarinkový Devín 2009 b.v. (Víno Mrva & Stanko, Trnava) byl nejlépe hodnoceným vínem této odrůdy (88 b.). Překvapivý vítěz nominačního večera ostravských kardiologů, Pálava 2009 v.z h. (Vinice-Hnanice s.r.o.) s vůní čerstvých hroznů, dosáhl pouze na imaginární stříbro (84 b.). Vzpomínky na kultovní lechovickou Pálavu ročníku 2000 vyvolal závěrečný vzorek, jenž byl honorován výjimečnou velkou zlatou medailí. Pálava 2008 v.z h. (Vinné sklepy Lechovice, spol. s r. o.) se co by etalon odrůdy prezentoval zlatavou barvou, buketem liči, lahodnou plností, svěžestí a kořenitostí (93 b.).

Po odtajnění vzorků a vyhlášení výsledků přišla řada na dýňové menu Zámku Zábřeh. Na úvod jemný dýňový krém s kapkami dýňového oleje a poté kančí medailónky s kroketami a grilovanou dýní. Ty však přes vinnou redukci lépe doprovodila zámecko-zábřežská specialita: Puškvorcový pivní speciál. Dokonalým partnerem sladších Pálav a Děvínů byl moučník, dýňový koláč s posypkou. Šampión z Lechovic nejlépe souzněl s hrozny Pálavy (obstaral Jaroslav Kozel ze Žabčic). 

Zapomenutá Ranuše

V roce 1955 nastoupil Vilém Kraus na šlechtitelskou stanici do Velkých Žernosek. V Čechách tehdy nebyly příznivé klimatické poměry pro vinohradnictví. Réva kvetla v průměru o 2 týdny později nežli dnes. Extrémem byla zima 1956, kdy v údolích poklesla teplota až o 40°C za 24 hodin! Zadání pro Viléma Krause znělo vyšlechtit odrůdu ranou, plodnou a mrazuvzdornou. Impulsem ke křížení Tramínu a Mülleru Thurgau byly studie doktora Breidera z Würzburgu (podobně profesor Scheu v Alzey vyšlechtil odrůdu Würzer). Raný a plodný Müller Thurgau byl na Litoměřicku druhou nejpěstovanější odrůdou. Číslem jedna byl pozdní Ryzlink rýnský, zatímco Tramín i v Čechách pravidelně dozrával. Pro charakter novošlechtění bývá určující mateřský kultivar (v zápisu křížení uvedený na prvním místě). Vilém Kraus tedy volil křížení Müller Thurgau x Tramín červený. Nejnadějnější semenáč pojmenoval Ranuše muškátová (jako ranuše byly v Čechách 16. století označovány rané odrůdy). Dalším z Krausových žernoseckých novošlechtění byl potomek Modrého Portugalu a Frankovky. Většina semenáčů z tohoto křížení dávala modré hrozny a málo kvalitní vína. Několik semenáčů bylo bílých a nejlepší z nich poskytoval plná vína typu Rulandského bílého. Byl dokonce ranější než Ranuše muškátová. Vilém Kraus zvolil název Ranuše česká. Mnohaletý proces šlechtění nových odrůd měl být pro malou rozlohu českých vinic završen na Moravě. V odrůdových zkouškách v Oblekovicích však Ranuše neuspěly: Pro Moravu byly příliš rané. Pár zbylých sazenic předal profesor Kraus rodině Václava Herzána z Čejkovic. Ten dodnes usiluje o uznání odrůdy s poetickým staročeským jménem Ranuše muškátová. 


Velká zlatá medaile
Pálava 2008 v.z h. (Vinné sklepy Lechovice)

Zlatá medaile
Pálava 2007 v.z b. (Leoš Horák, Vrbice)
Pálava 2008 v.z h. (Richard Tichý, Hrušky)
Devín 2009 b. v. (Víno Mrva & Stanko, Trnava)
Děvín 2009 v.z h. (Luděk Botur, Strážnce)
Pálava 2009 v.z h. (Josef Valihrach, Krumvíř)
Devín 2009 b. v. (Janoušek s.r.o., Pezinok)

Stříbrná medaile
Pálava 2008 v.z h. (Sonberk a.s., Popice)
Pálava 2008 v.z h. (VINOHRAD CZ, Horní Věstonice)
Pálava 2009 v.z h. (Vinařství Pavlov)
Devín 2009 v.z h. (Miroslav Dudo, Modra)
Devín 2009 v.z h. (Martin Pomfy – Mavín, Vinosady)
Pálava 2009 v.z h. (ELESKO a.s., Modra)


autor: MUDr. Martin Křístek

17.12.2010 | Administrátor