Kouzlo růžového pokušení

Sekt či šampaňské bývala vždy bílá záležitost, kromě australského zvyku bublinkovat červený Shiraz. V Evropě přišlo růžové víno zejména z francouzského jižního regionu Languedoc.

Růžový sekt je ideálním pitím pro jaro i léto, také proto, že má většinou jen 11% alkoholu, i méně. Vyrábí se stejně jako šampaňské, druhotným kvašením v lahvi. Na etiketě musí být napsáno „Vyrobeno klasickou technologií (nebo tradiční metodou)“, pokud zmínka chybí, vyrobili bublinky jiným přípustným způsobem.

Obliba růžových sektů u nás stoupá. Jsem toho názoru, že Valenýn, se kterým se začal hojně růžový sekt spojovat, je marketingový tah, kdežto samotný růžový sekt ne. Ten je opravdový. Nevznikl omylem ani jako marketingová záležitost. Existuje od nepaměti, vyrábí se ze všech modrých odrůd všude na světě, ve Francii zejména z Pinot Noir, také z odrůd Grenache, Cabernet Franc, Cinsaut, ve Španělsku je to zejména Garnacha (Grenache) a Tempranillo, v Itálii Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon a Barbera. U nás se připravuje, kromě Pinot Noir, také z odrůd Merlot, Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe.

Dobrý sekt má mít ve sklence jemné, intenzivní perlení. Barevné spektrum růžových sektů se pohybuje od bledě malinových až po lososově oranžové, někdy až karmínové. Ve víně se projevují tóny zelených jablek, bobulovitého či zahradního ovoce, peckovin, někdy s medovým podtextem. Kyseliny mohou připomínat tvrdé ovoce.

Sekty se zásadně podávají v protáhlých, úzkých a vysokých sklenkách typu flétna. Vynikne zde barva, aroma a perlení. Teplotu rozhodně držte na 6–7 °C, při otevírání lahví netřeste a nakloňte ji asi do 45° úhlu, držte mezi koleny a hrdlem lahve směřujte do volného prostoru. Jak korek leze nahoru, tlačte na něj zpět (aplikujte progresivní protitlak), aby lezl ven pomalu a víno nevypěnilo. V závěru otevírání má korek vydat jen vzdech, nikoliv pop. Drátěný košíček má 6 polootáček.

Brut sekt se podává jako aperitiv, jako součást koktejlů, k jídlu jako kaviár, bílé ryby, drůbež, pernatá, játra – zvláště husí. Ale jehněčí pečeně, vepřové či telecí koleno chutnají se suchým růžovým sektem překvapivě také výborně. Hodí se i k některým druhům tvrdého sýru (např. švýcarský Le Gruyere). Polosladké a sladké verze sektu jsou úspěšné k sýrům s modrou plísní, k dezertům či ovocným salátům.

Zdroj: Gastro & Hotel
Text: Zdeněk Reimann

07.03.2012 | Administrátor