Recenze - Záhada v Haut Brion

Detektivek s vinařskou tématikou bychom našli jen poskrovnu. „Záhada v Haut Brion“ od J.-P. Alauxe a N. Balena je jednou ze vzácných výjimek.

Francouzský originál se jmenuje „Mission a Haut Brion“, což je hezká, v češtině však nezužitkovatelná slovní hříčka.

Už před otevřením knížky jsem si dal závazek, že se budu soustředit na děj a pominu všechny případné vinařské chyby v přeloženém textu. Závazek mi vydržel do stránky 28, byť i do té doby tahala za oči řada překladatelských neobratností - daly se však vydržet. Na zmíněné straně se čtenář dozví, že sklep „obsahoval malé barely o obsahu 40 až 80 hektolitrů“. Kruci…. S přibývajícími stránkami naštěstí nesmyslů ubývá, tak jak ubývá i technických popisů. Ale ještě na straně 58 číhá na vinařského milovníka další ze skvostů: „Kvašení každého souboru probíhalo v rozumných periodách od čtrnácti do čtyřiadvaceti dnů. Zrání v sudech během zhruba osmnácti měsíců podporovalo velmi tradiční jablečno-mléčnou fermentaci.“

Škoda, že tyto (a další) formulace zcela zbytečně kazí dojem z jinak dobrého překladu. Stačilo by přitom, aby si text před vydáním přečetl kdokoliv „od vína“.

Detektivka je klasicky vystavěná, vinařské reálie dnešního Bordeaux věrné, zápletka a její rozuzlení sice nijak převratné, ale číst se to dá. Docela mě nakonec opravdu začalo zajímat, zda a proč kdosi pomohl k bakteriální nákaze vín z „Moniales Haut Brion“. Nejzajímavější je ovšem na celé publikaci náhled na součást bordeauxské historie, a sice dobu, kdy někdejší vinařská panství v Pessacu ustupovala dravé městské zástavbě. Pro „normálního“ smrtelníka to patrně bude příliš podrobné a možná i nezáživné, pro milovníka Bordeaux poučné a s jednou láhví zdejšího vína na stole i navýsost příjemné. 

20.10.2010 | Tomáš Dominec