Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 | 31 |
Vinařství v Chile
Začátky pěstování vinné révy v Chile spadají do 16. století, kdy do země přišli španělští kolonizátoři.
Mniši, kteří přišli s vojáky, začali obracet zdejší obyvatele na křesťanskou víru. Pro bohoslužby potřebovali víno a proto založili první vinice. O další rozšíření se zasloužili v 19. století přistěhovalci z Evropy. Mezi nimi přišel v roce 1874 do Centrálního údolí Don de Rojas y Salamanca a založil zde vinařský podnik Tarapaca. Přivezl z Francie sadbový materiál - zejména odrůdy Cabernet Sauvignon, Merlot, Sauvignon blanc a Chardonnay. Tento dovoz se šťastnou náhodou uskutečnil ještě před tím, než Francii zachvátila fyloxera. Tak se stalo, že Chile je prakticky jedinou zemí na světě, kde ušlechtilé odrůdy nejsou roubovány na americké podnože, ale všechny jsou pravokořenné. Od zavlečení révokazové nákazy zachránila Chile jeho poloha a špatná přístupnost území. Na západní straně ji chrání Tichý oceán, na východě velehorské pásmo And, na jihu a severu jsou území pro pěstování révy naprosto nevhodné. Zda je pro víno lepší, když pochází z pravokořenné révy, o tom se přou bezvýsledně vinaři již dlouhou dobu. Jedno je však jisté - pravokořenná réva má značně delší životnost, výjimkou nejsou ani keře sto let staré.
Až do poloviny minulého století žili chilští vinaři poklidnými životem. Udržovaly se tradiční metody výroby vína a víno se prodávalo jen na tamějším trhu. Změna nastala, když do Chile zamířila španělská firma Torres a stejně jako ve Španělsku způsobila převrat v místním vinařství. Začala zakládat nové vinice a při výrobě vína používat nejmodernější metody vinifikace. Brzo slavila velké úspěchy a jejího příkladu následovaly další světové firmy např. Lafite Rothschild, Pernod Ricard, Mouton Rotshschild, Concha y Toro a Mondavi.
Chilské vinařství se rozděluje do tří základní oblastí: severní, centrální a jižní. Na severu a jihu se pěstují spíše základní vína, což neznamená, že špatná. Nejlepší vína lze nalézt v centrální části, jenž zahrnuje údolí Maipo, Rapel, Curico a Maule. V těchto místech se vyrábějí vína, jenž snesou celosvětové srovnání.
Apelační systém není v Chile zaveden, ale na etiketách renomovaných firem je vždy uvedena oblast původu. Většinou se vyrábějí čistě odrůdová vína, jenž jsou rozdělena do čtyř kategorií, dle španělského vzoru:
běžná vína
vína s označením „Reserva“ - musí ležet nejméně 6 měsíců v barikových sudech
vína s označením „Gran reserva“ - musí ležet v barikových sudech mimimálně 12 měsíců
výběrová vína „Gran reserva“ - ve speciálních atypických lahvích, které leží v barikových sudech 15 i více měsíců.
Kromě odrůd pro klasické víno se v Chile pěstují muškátové odrůdy pro výrobu národního nápoje „pisco“, což je hroznový destilát, který se dochucuje šťávou z limetek a cukrem. Jinak je přicukřování moštů zakázáno.
(kg, oz, td)