Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 | 31 |
Vinařství v Portugalsku
Portugalsko pro vinařský svět zdaleka neznamená jen korek, portské a Madeiru.
Vlhké, atlantické klima spolu se suchým vnitrozemím, vinohrady rozložené od mořského pobřeží až po svahy ve výšce 2000 metrů a více než pět desítek odrůd dává Portugalsku ideální předpoklady pro budování vinařského průmyslu, založeného na vlastnostech konkrétního „terroiru“.
V myslích většiny příznivců vína je ale Portugalsko spojeno s klasickým portským. Jeho barvitá historie je ukázkou vývoje vinařských (ale i politických) proměn Evropy, během níž si ovšem víno z Porta nikdy nenechalo sáhnout na své výsadní postavení. Toto slavné víno vzniká fortifikací, neboli přidáním neutrálního alkoholu do vína během procesu jeho výroby. Na rozdíl od jiných obdobných vín se alkohol do portského přidává již ve fázi fermentace. Tím se zastaví kvašení a vínu zůstává zbytek přírodních cukrů. Během staletí se vytvořila řada typů portského, jež zahrnuje jak suché bílé, tak běžná červená ruby či tawny až po sofistikovaná, špičková vína z jednotlivých „single quintas“. Ostrov Madeira, patřící Portugalsku, je známý stejnojmenným (a rovněž fortifikovaným) vínem. Typickou vlastností pro jeho výrobu je ohřívání vína v pecích. Tím se napodobuje proces, který v dávných dobách vedl ke vzniku jeho popularity – než se dostalo zdejší víno ke břehům kontinentu, sudy s Madeirou rozpalovalo na lodích pálící slunce.Ostatní portugalská vinařská produkce je tak trochu ve stínu těchto dvou jmen. Neprávem. Suchá červená vína z oblasti Bairrada a Dao mohou v mnoha případech soupeřit s evropskou vyšší třídou a i kvalita červených vín z dalších oblastí, jako je Ribatejo nebo Alentejo, má stoupající úroveň. Na atraktivním jihu Portugalska dnes bohužel vládne klasický turistický průmysl, jemuž vychází vstříc i výroba levných konzumních vín, nesoucích název zdejšího regionu – Algarve. Obdobně je na tom z vinařského pohledu oblast Estremadura.Řada menších podoblastí se dnes snaží postupně vybudovat vlastní identitu. Tento chvályhodný proces je však záležitostí na mnoho let, než se podaří vybudovat v myslích zákazníků automatické propojení jména a charakteru vína. Tak, jako se to podařilo jinému portugalskému fenoménu, nazývanému „vinho verde“. Toto tzv. „zelené“ víno je nenáročným, nízkoalkoholickým produktem, hojně vyráběným v nejsevernější části Portugalska. Ač odborníky mnohdy kritizováno, je přesně tím vínem, které svým jednoduchým, svěžím a mírně perlivým charakterem přesně „padne do noty“ obyvatelům zdejšího horkého a vlhkého regionu.