Château Canon
V dlouhé historii někdejší Domaine de Saint Martin nastal výrazný zlom s příchodem bývalého námořního důstojníka J. Kanona v roce 1760. Postupy, které při pěstování a zpracování vína používal, jednoznačně předběhly svou dobu.
V dlouhé historii někdejší Domaine de Saint Martin nastal výrazný zlom s příchodem bývalého námořního důstojníka J. Kanona v roce 1760. Postupy, které při pěstování a zpracování vína používal, jednoznačně předběhly svou dobu.
Historie panství Carignan sahá až do 11. století. Dnešní château postavil v r. 1452 Poton de Xantrailles, spolubojovník Johanky z Arku, muž, jenž se ve slavné bitvě u Castillonu podílel na porážce anglických vojsk, vedených generálem Talbotem.
Ch. Clinet najdme za pomerolským kostelem v sousedství L´Église-Clinet a Clos L´Église. Historie vinařství je tu datována od 18. století. V 19. století jej - stejně jako Ch. Pétrus – vlastnila rodina Arnaud.
Ch. Tire Pé se nachází na místě s velmi pěknou sluneční expozicí, 80 metrů nad řekou Garonne.
Největší vinařský Babylon, jaký si lze jen představit, otevřel 19. června 2011 své brány. A otevřel je ve výročním stylu – první Vinexpo se totiž konalo v roce 1981. Tehdy se rozkládalo na 6.800 metrech čtverečních a účastnilo se ho 524 vystavovatelů.
Clos Fourtet se nachází na samém vršku vápencové plošiny přímo naproti kostelu, kolem nějž proudí tisíce turistů do centra St. Émilionu. Na tomto místě býval kdysi opevněný vojenský tábor, odtud i původ jména tohoto château – původně Camp Fourtet či Campfourtet.
Baron de Sigognac je jednou z legendárních postav v historii Armagnacu. Jeho jméno dnes zdobí jednu řadu výrobků firmy ADEX, Maison de l´Armagnac (druhá nese jméno Ch. de Bordeneuve).
První vinice v údolí Gassac založil již v roce 780 n.l. Saint Benedict z Aniane, poradce Karla Velikého.
Historie La Cave des Hautes Côtes sahá do roku 1912, kdy se v Gevrey Chambertinu spojilo dohromady několik vinařů a založilo první burgundské vinařské družstvo. Později se k nim přidali vinaři z Pommardu (zal. 1927) a následně z dalších burgundských vesnic.
Pol Roger byl synem notáře a teprve ve svých 18ti letech v roce 1849 založil šampaňský dům, který pojmenoval Roger. Teprve když úspěšný rodinný podnik přešel do rukou jeho synů, Maurice a Georges, uctili svého otce tím, že v roce 1900 změnili své příjmení na Pol-Roger. A tak se i rodinný podnik přejmenoval na Pol Roger. Maurice byl velmi společenský a byl dokonce starostou Épernay, zatímco Georges byl více aktivnější v samotné výrobě šampaňského. Dnes je firma Pol Roger již v rukou čtvrté generace rodiny Pol-Roger.